Aleš Loprais i Martin Macík stále skvěle!
V průběhu dvou maratonských etap sledovali Aleš Loprais, Khalid Alkendi a Petr Pokora výsledky jen po očku. Kromě náročné trati zaměstnávala posádku Pragy V4S DKR také technika, která po osmi dnech nekompromisního dakarského závodění jeví pochopitelné známky únavy. Po dojezdu do Naúmu pohled do výsledků potěšil, ale do cíle je stále velmi daleko.
A těžké dny mají ještě přijít.
Maratonské etapy, které se jely v neděli a pondělí, uzavřely druhou třetinu Dakaru 2021. Minimálně některým členům Instaforex Loprais Praga Teamu tyto dva dny splynuly v jeden. V bivaku v Sakace, kde posádky musely péči o techniku zvládnout pouze vlastními silami, bylo totiž potřeba vyměnit téměř kompletní přední nápravu Pragy V4S DKR.
„Vše opraveno a přezuto. S Jirkou a Jendou jsme spali asi hodinu, ale je to hotové! Tuhle práci nemáme rádi ani doma, kde máme k dispozici jeřáb. Ale nějak jsme to dali,“ hlásil ráno Petr Pokora.
„Je víc než jasné, že kluci svůj úkol splnili. Chtěl bych jim moc poděkovat za dovoz všeho potřebného a hlavně za celonoční vytrvalost, i když se jednalo o těžkou a špinavou práci,“ ocenil Lopraisův palubní mechanik trojici Jan Tománek, Tomáš Kašpárek, Jiří Stross, která do závodu nastupovala v roli týmové dvojky připravené pomoci právě v podobných situacích. Sama však už do pondělní etapy nenastoupila.
„Odstartovali jsme do maratonské etapy a zvládli jsme její první den. Díky tomu jsme mohli strávit noc v bivaku v Sakace a být k dispozici Alešově posádce. S Petrem jsme skoro až do rána pracovali na jejich voze. Tím jsme splnili hlavní úkol, s nímž jsme šli do závodu,“ rekapituluje Jan Tománek. „Obdobně vážný problém se bohužel objevil i na naší Tatře, ale v jejím případě už na opravu nebyl materiál, čas ani síly. Tím definitivně odstupujeme ze závodu, ale zásadní je, že Aleš pokračuje dál.“
Posádka Aleše Lopraise absolvovala osmou etapu, která dovedla dakarskou rally na pobřeží Rudého moře do Naúmu. Cestou bylo potřeba zdolat další náročnou zkoušku o délce 375 kilometrů.
„Byla to velká rozbíječka. Díry, skoky, prach, kamení. Až posledních sto kilometrů bylo hezkých, protože se jelo písečným vádí mezi skalami,“ přibližuje Aleš Loprais.
„Jsme rádi, že jsme dojeli, protože dneska jsem bojoval se servořízením, které se sekalo. Pravotočivé zatáčky byly trochu utrpením. Modlil jsem se, ať je co nejvíc levotočivých,“ říká s úsměvem frenštátský závodník. „Těší nás, že jsme dospěchali do cíle a neztratili jsme svou pozici v celkovém pořadí. Chvílemi to bylo na hraně. Kluci dají Lady v bivaku do pořádku a valíme dál.“
Navzdory potížím svedl průběžně čtvrtý Loprais další souboj s Ajratem Mardějevem. Pilota Kamazu porazil o 45 sekund. V celkovém součtu za Rusem zaostává o necelých šestnáct minut. Posádka zároveň mírně unikla svým pronásledovatelům. Před průběžně pátým Martinem Macíkem má k dobru více než 22 minut.
Chilská posila týmu Tatra Buggyra Racing zazářila pátým časem !
Mezi kamiony si vedl nadmíru zdatně, Ignacio Casale, chilská posila týmu Tatra Buggyra Racing zajela pátý nejrychlejší čas, což se zároveň rovná doposud nejlepšímu výsledku v nové kategorii. „Jsem moc spokojený. Dnešní etapa byla navigačně náročná a velkou pochvalu si zaslouží navigátor Alvaro. Neměli jsme jediný problém, nemuseli jsme vylézat z auta, a to bylo rozhodující.
Páté místo je skvělé a zítra pokračujeme,“ uvedl, Ignacio, který drží průběžné deváté místo. Martin Šoltys byl na 375 kilometrech o 3.5 minuty pomalejší, jeho čas se rovnal v etapě devátému místu. Na vítězného Šibalova s Kamazem přitom ztratil jen dvanáct minut. Nezpochybnitelný důkaz vyrovnanosti elitních jezdců kategorie kamiónů.
Pátý Martin Macík si v cíli oddechl.
Pondělní 8. etapa, druhá část maratonské prověrky, byla prozatím nejnáročnější výzvou letošního Dakaru. Přesto pilot Martin Macík, navigátor František Tomášek a mechanik Davida Švanda uhájili 5. celkové místo, když etapu dokončili na 8. pozici. Po včerejším příjezdu do maratonského bivaku, kde se závodníci museli obejít bez svých asistencí, jezdci Sedlčan zjistili, že mají víc práce, než původně očekávali.
Kromě spojovací tyče prošly nejnutnějším servisem i zadní diferenciál, nápravy a brzdy. Proto do 8. etapy vyjížděla posádka Martina Macíka mírně napnutá. A hned v úvodu se ukázalo, že při brždění kamion odskakuje do strany. A to zdaleka nebylo vše, objevily se i další trable. Posádce se ale nakonec podařilo je zvládnout. A výsledek v cíli byl pro jezdce dokonce příjemným překvapením.
Co se dělo po příjezdu do včerejšího maratonského bivaku v Sakaka? Posádka týmu Big Shock! Racing se v rychlosti ubytovala ve velkém stanu na přistavených matracích a hned se vrhla do práce. Karel, jejich závodní kamion, prošel důkladnou kontrolou. „Zaměřili jsme se na spojovací tyč řízení, která v předchozí etapě dělala neplechu. Rozebírali jsme a znovu skládali jednotlivé části, abychom se přesvědčili, v jakém jsou stavu, ladili jsme i celou geometrii nastavení přední nápravy, opravovali utržený šroub na zadním diferenciálu, který způsoboval lehký únik oleje, měnili pneumatiky…,“ vyjmenovává palubní mechanik David Švanda.
Už v bivaku se objevilo podezření, že v ideální kondici nejsou brzdy. Ale možnosti oprav byly v maratonské etapě omezené. Proto bylo hlavním plánem pro druhou část sundat nohu z plynu, zbytečně neriskovat a dostat Karla v pořádku do bivaku v Neomu, vzdáleného 334 spojovacích a 375 závodních kilometrů.
Na trati se ale už v začátku etapy potvrdily temné scénáře. Ukázalo se, že brzdy nefungují optimálně. „Hned na začátku etapy jsme zjistili, že pravé přední kolo nám brzdí více než levé. Kdykoliv jsem zabrzdil, auto uskakovalo doprava. Takže jsme opět měli několik leteckých výletů. Jeden hodně zlý. Ale stahovali jsme, předjížděli jednu buginku za druhou a snažili se být co nejdřív v bivaku. Zdržel nás i kontrolní bod, který jsme hledali asi 15 minut. Ale to nebylo všechno.
Asi 40 km před cílem jsme na duně udělali další spojovačku. Jakmile jsem šlápnul na brzdu, vytočila se kola, kousla se do písku a spojovačka byla zase ohnutá. Takže posledních 40 km jsme dojížděli s roztaženými koly,“ popisuje Martin Macík po šťastném přistání v cíli. Tady už na Karla čekala sehraná parta mechaniků, připravená na dlouhou noční práci, která si žlutý závoďák okamžitě vzala do parády.
A nikdo nepochybuje o tom, že Karel zítra ráno bude zase jako nový.
„Ztráta není velká, což je super po tom všem. Takže zítra zase mákneme. Karel už bude znova v topu a zase pojedeme, jak chceme a umíme,“ zakončuje vyprávění navigátor František Tomášek.
TOP desítku nadále atakuje dvanáctý Jaroslav Valtr a TOP dvacítku pak drží Tomáš Tomeček ( celkově 17 tý), který ale jede především jen jako rychlá asistence. Musel na poslední chvíli před Dakarem změnit plány, protože závod Afrika Eco race, který chtěl původně jet, byl letos zrušen. Také u Valtrů kovid zamíchal jejich plány a na poslední chvíli se v posádce objevil druhý z Valtrových synů.
Posádky s vozy MKR Technology bojují o top ten.
Dvoudenní maratonská část letošního Dakaru je u konce. Její pondělní druhou polovinu zvládly dva severočeské kamiony bez problémů, když se oba pohybovaly na hranici první desítky. Třetí však postihly už v předchozí etapě technické potíže, které vstup do 8. etapy znemožnily. Pro hybridní speciál ze severních Čech je to definitivní konec. Stále ale úspěšně bojují dva renaulty od MKR Technology a v jednom sedí roudnický mechanik Daniel Kozlovský.
„Měli jsme obrovskou radost, že se nám i v těchto podmínkách podařilo opravit těžce poškozený motor hybridu a Gert mohl pokračovat v rámci Dakar Experience, bohužel po dvou etapách, kdy zajížděl skvělé časy, přišel obdobný problém a napodruhé už je to definitivní. Klobouk dolů před posádkou, která se snažila s technikou porvat. Štěstí nám nepřálo a technika se letošnímu extrému postavila.
O to více je skvělé, jak druhou maratonskou část zvládly naše další dva kamiony,“ podotkl Mario Kress, šéf severočeského konstruktérského týmu MKR Technology.
Posádka prvního hybridního kamionu v historii Dakaru strávila noc v dunách, kde se rvala s poklesem tlaku oleje v motoru. Cíl etapy nakonec spatřila a od pořadatelů dostala zelenou pokračovat, avšak při cestě ke startu pondělní 8. etapy si motor postavil hlavu naposledy a pro speciál už musel dojet tým mechaniků. To další dvě posádky kolem pilotů Martina van den Brinka a Pascala de Baara si s maratonskou pasáží poradily na výbornou a všechny potíže zvládly svépomocí.
Ztráty v 8. etapě na vítězného Rusa Shibalova byly zanedbatelné. Van den Brink s Roudničanem Kozlovským přijel v desátém čase, de Baar jen dvě pozice za ním. Van den Brink klesl na osmou příčku a de Baar si udržel svoji jedenáctou pozici. Do cílové Džiddy zbývá kvartet etap.
V úterý 12. ledna pokračuje Rally Dakar 2021 v okolí Naúmu druhou okružní etapou tohoto ročníku. Na posádky čeká 465 kilometrů rychlostní zkoušky dalších 115 na spojovacích úsecích. Podle organizátorů by se mělo jednat o jednu z nejobtížnějších speciálek za celé dva týdny.
Bude se závodit na tvrdém i v měkkém písku, na šotolinových horských cestách, chybět nebudou ani záludné kamenité úseky a řada sekcí bud znovu vyžadovat maximální koncentraci také od navigátorů. Rozhodující fáze dakarské rally právě začíná… Pořadatel zvěstuje, že právě úterní etapa přinese vůbec nejtěžší měřený úsek Dakaru 2021.
Výsledky – 8. etapa – Sakaka > Neom (375 km):
- Shibalov (RUS) Kamaz 3:19:40
- Sotnikov (RUS) Kamaz +2:28
- Karginov (RUS) Kamaz +3:19
- Vishneuski (BLR) MAZ +7:54
- Casale (CHL) Tatra +9:13
- Loprais (ČR/Praga) -9:52,
- Macík (ČR/Iveco) -12:13, 9. Šoltys (ČR/Tatra) -12:43, 11. Valtr st. (ČR/Iveco) -18:40, 20. Tomeček (ČR/Tatra) -2:03:15.
Celkově:
- Sotnikov (RUS) Kamaz 32:34:18
- Shibalov (RUS) Kamaz +43:48
- Mardeev (RUS) Kamaz +1:13:15
- Loprais (CZE) Praga +1:29:11
- Macík (CZE) Iveco +1:51:46
…10. Šoltys -3:08:54, 12. Valtr st. -6:40:05, 17. Tomeček -24:48:49.
Motor MAX fandí našim závodníkům na Dakaru.
Kompletní výsledky viz zde.
https://www.dakar.com/en/rankings
Zdroj a foto – týmy
