Martin Prokop zvládl veliké krizovky a je dál devátý. Tomáš Ouředníček se po svých mnoha dramatech těší na cíl. Josef Macháček vládne lehkým prototypům. Tomáši Engemu se Dakar zdá krátký a chtěl by pokračovat dál.
Prokop, Chytka i Shrek přežili brutální jedenáctou etapu Dakaru a nadále jsou devátí
Předposlední etapa letošního Dakaru měla být dlouhá a těžká. A skutečně byla. I přes několik krizových momentů se posádka Benzina Orlen Teamu udržela mezi nejlepšími deseti v klasifikaci etapy a stále jí náleží i devátá příčka celkového pořadí. Unavený Martin Prokop se v cíli náročné etapy rozhovořil: „Dnes to bylo šílené a jsem rád, že jsme zpátky v bivaku s funkčním autem. Nevím, jestli to byla nejtěžší etapa, ale určitě byla nejhorší.
Byla dlouhá a plná kamení, které nebylo ani pořadatelem nahlášené a opravdu to bolelo. Na dvacátém kilometru jsme prorazili gumu a výměna nám trvala celkem dlouho, protože poškozené kolo jsme dlouho vraceli do auta. Pak jsme jeli několik hodin v prachu za pomalejšími auty, které ale nešlo předjet. V kamenitých řečištích jsme měli několik krizovek a auto dostávalo šíleně zabrat.
Na posledních sto kilometrech přišly duny v kombinaci se spoustou kamení a po špatném odbočení jsme v jednom místě spadli ze srázu a zapíchli jsme se předkem auta do země. V dalším okamžiku jsme zase po přeskočení duny dopadli tvrdě na velkou skálu přímo motorem. V tu chvíli jsem myslel, že je po autě a pro nás to znamená konec závodu. Shrek ale pořád jede a zvládl dnes dojet do cíle.
Výsledek v top 10 jak v etapě, tak v celkovém pořadí je skvělý, ale dnes nám ty chybičky vzaly docela dost minut a ztratili jsme kontakt s osmým De Villiersem. I z dílčích etapových výsledků jsem letos nadšený. Nevím, kolik toho můžeme v poslední páteční etapě ještě získat, ale dá se toho dost pokazit. Je potřeba jet v tempu a čekat jestli někdo neudělá nějakou navigační chybu nebo třeba defekty.
Taháme sice za kratší konec, ale nevzdáme to, cíl Dakaru a umístění v top 10 je blízko!“
Na poškozené poloose Plameňáka uháněl Ouředníček přes duny až do cíle
Posádka Ultimate Dakar Racing týmu bojovala v jedenácté etapě Rallye Dakar v Saudské Arábii o udržení svého snu dojet do cíle soutěže. Dvě poškozené poloosy je málem vyřadily. Modlící se pilot Tomáš Ouředníček ale na jedné z nich dokázal projet náročným dunovým polem. Takže Toyotě Hilux zbývá k naplnění mise jediná etapa.
Předposlední dakarský den nezačal pro Tomáše s Davidem vůbec špatně. „Po startu se opět pekelně prášilo, takže se nedalo dobře předjíždět. Ale dostali jsme se do tempa a předběhli pomalejší buginy a trať se nám díky bloudění posádek vyčistila. Pokud by auto fungovalo, byla to skvělá trať. Tam jsme si mohli skvěle zazávodit,“ zasnil se navigátor David Křípal.
Potvrzoval to i první měřený úsek na trati, kde kluci opět atakovali nejlepší třicítku aut. Pak ale začaly už tradiční dakarské problémy. „Když jsme asi na 120. kilometru vyjížděli na kulatou dunu z měkkého písku, motor zařval a vylítl do vysokých otáček. A auto se zastavilo. A hádejte, co se stalo? Ano, zase praskla poloosa! Bylo to kousíček od plánovaného servisu na trati, kde čekali naši mechanici.
Jenže jak zabíralo jenom jedno kolo, dunu nešlo ani sjet dolů, natož vyjet. Potřebovali jsme, aby nás někdo vzal na kurtu a odtáhl. David si kleknul a čekali jsme na pomoc,“ doplnil pilot Tomáš Ouředníček.
Posádce se vyplatila pomoc, kterou dali v deváté etapě závodníkovi ze Saudské Arábie, který jede s Hummerem Robbyho Gordona. „Když viděl klečícího Davida s kurtou, otočil se a cuknul s námi, abychom se dostali z duny trochu dolů. Tím nás zachránil, protože tam už jsme poloosu mohli vyměnit. David to na písku zvládl a mohli jsme pokračovat. Ale báli jsme se, co bude dál, když nám osa vydrží jen sto kilometrů.“
Na servisním místě David s Tomášem mechanikům odevzdali poškozenou poloosu a dostali od nich poslední náhradní z celé sady pro Rallye Dakar. „S velkými obavami jsme pokračovali dál opatrnou jízdou. A začali jsme počítat čas. David přišel s tím, že za světla nejsme schopní projet velké dunové pole.
Před dunami byla časová neutralizace a David vymyslel geniální trik. Že nebudeme čekat i za cenu penalizace v neutralizaci na svůj startovní čas, ale hned pojedeme dál, abychom se do dun dostali za světla. Vyměňovat prasklou poloosu v noci v poušti je divočina. Zakutálí se vám šroub a jste nahraní,“ uvědomoval si Tomáš.
Jenže po vjezdu do dun se znovu ozvaly velké rány. A posádce bylo jasné, že je utržená další poloosa. „Psychika byla úplně dole. Já se modlil, ať to v dunách vydrží. Všechny sjezdy i výjezdy jsem jel šíleně opatrně, abych ji ušetřil. Jenže v dunách potřebujete dynamiku. Takže ty bylo na palici, šetřit techniku, ale nezapadnout. Zrovna zapadalo slunce, byly to nádherné duny, ale já místo užívání si té scenérie měl nervy na pochodu. Ale ta poloosa nakonec vydržel až do cíle. Byl to zázrak, kterému jsme nevěřili.“
A přes noc se tým musí pokusit o další zázrak. Vystačit totiž musí v poslední etapě se zbytkem náhradních dílů. „Podle organizátorů nebudou závěrečné závodní kilometry jednoduché , včetně menších dun. Na těch dvou stech kilometrech se ještě dá ztratit náš dakarský sen. Takže budeme opatrní a uděláme pro něj všechno,“ slíbil navigátor David Křípal.
Problémy s poloosou měly na trati i další posádky. Třeba bývalý španělský motocyklový závodník Isidre Esteve Pujol, který je upoután na invalidní vozík. Letošní Dakar jede s upravenou Toyotou. „Zastavili jsme u něj. I jemu odešla poloosa. My ale máme starší typ, než měl on. Takže jsme mu bohužel nemohli pomoct. Ale věříme, že ho některý z kamiónů, které byly za námi, dotáhne do cíle,“ doufal v cíli jedenácté etapy Tomáš Ouředníček.
Josefa Macháčka dělí od triumfu mezi lehkými prototypy 447 kilometrů. Tomáš Enge lituje, že je již konec Dakaru.
Nejdelší předposlední etapa je minulostí, Buggyra stojí na prahu historického úspěchu. Kvarteto posádek je v první desítce, Josef Macháček bojuje o titul v kategorii lehkých prototypů.
Stejně, jako ve středeční etapě vsadil tým Buggyra Zero Mileage Racing na taktiku s Tomášem Engem v podobě Macháčkova ochránce. Veterán z Heřmanova Městce na Pardubicku zajel šestý nejrychlejší čas. „Nechceme to jen doklouzat do cíle, a tak jsme ještě tahali. Z toho plynul zase jeden defekt, ale opět se jednalo o rychlou akci. Moc si cením toho, že nám jede Tomáš Enge v zádech a máme takový vnitřní klid, že kdyby se něco dělo, máme tu druhou posádku, která nám pomůže,“ uvedl vedoucí muž průběžného pořadí lehkých prototypů.
Tomáš Enge, který figuruje po problémech v úvodních etapách na desátém místě, pilně zastává roli hlídače. Přesto dnes zajel devátý nejrychlejší čas. „Musím přiznat, že je mi až líto, že už to končí. Dnes to byla zase velká škola. Využívám toho, že jedu v zádech Pepovi a koukám na stopu, kterou používá v dunách. Každý den se naučím něco nového a těším se, že to budu moci v následujících letech zužitkovat. “ řekl Tomáš Enge.
Mirek Zapletal zvládl i zdárně dojet také předposlední etapu.
Miroslav Zapletal a Marek Sýkora jedou sice bez šance na umístění v TOP 20, které by nebýt technických problémů v závěru první půlky Dakaru, zajisté vybojovali. Po svém odstoupení ale už pokračují jenom mimo soutěž.
„Dnešná etapa bola v podstate bez problémov. Všetko fungovalo a okrem jedné defektu sme ju absolvovali bez problémov. Potešili nás pieskové duny, ktoré sme si poriadne užili. Štartovali sme zase ako „mimo súťažná“ posádka až zo šesťdesiateho šiesteho miesta a zase sme sa museli prebíjať dopredu cez pomalších súťažiacich.
Dnes neviem, či bol nejaký nízky tlak, alebo čo, ale dnes sa prach držal tesne nad traťou a naozaj nebolo v niektorých momentoch nič vidieť, čiže bolo to veľmi zaujímavé, ale aj dosť nebezpečné. Čo sa trate týka, bola veľmi zaujímavá, riečiská voľné plochy, ale aj duny, ktoré neviem kde organizátor „vyrobil“, boli totiž neskutočne veľké, ale bola to naozaj paráda a nám sa to neskutočne páčilo.
Tie duny boli asi v rozsahu šesťdesiat kilometrov. Pred cieľom nasledovalo veľmi úzke riečisko, takže všetko parádne,“ popsal předposlední etapu Marek Sýkora.
V pátek se jede již závěrečná dvanáctá etapa na trase Yanbu – Džida s měřeným úsekem dlouhým tentokrát „jen“ 200 kilometrů. A to je už definitivní konec letošního celkem vydařeného ročníku. Následovat bude vyhlášení vítězů a v sobotu česká výprava opět dakarským speciálem odletí zpět domů do Česka. A jednotliví závodníci se rozjedou do různých koutů celé republiky.
Rallye Dakar – 11. etapa (Úla – Janbu, 557 km celkově/464 km RZ ):
Automobily: 1. N. Al-Attíja, Baumel (Kat., Fr./Toyota) 4:34:24, 2. Peterhansel, Boulanger (Fr./Mini) -1:56, 3. Sainz, Cruz (Šp./Mini) -2:26,
…10. Prokop, Chytka (ČR/Ford) -15:33, 30. Zapletal, Sýkora (ČR, SR/Ford) -45:47, 43. Ouředníček, Křípal (ČR/Toyota) -1:40:02.
Průběžné pořadí: 1. Peterhansel, Boulanger 42:09:26, 2. N. Al-Attíja, Baumel -15:05, 3. Sainz, Cruz -1:04:14,
…9. Prokop, Chytka -3:59:23, 42. Ouředníček, Křípal -23:18:46.
Prototypy: 1. Quintero, Zenz (USA, Něm./OT3) 4:58:17,
…16. Macháček, Vyoral -34:46, 21. Enge, Tošenovský (všichni ČR/Can-Am) -40:00.
Průběžné pořadí: 1. Lopéz, Latrach 50:49:48,
…12. Macháček, Vyoral -5:47:33, 33. Enge, Tošenovský -17:03:46.
Motor MAX fandí našim závodníkům na Dakaru.
Kompletní výsledky viz zde.
https://www.dakar.com/en/rankings
Zdroj a foto – týmy
