- června 2022 jsme se konečně dočkali. Francouzská značka Alpine oficiálně vstoupila na český trh. Stalo se tak v areálu pražské Občanské plovárny, kterou těsně před prezentací zkropila krátká, prudká přeháňka. Pršelo štěstí?
Jiří Fiala (jf.autorama@gmail.com], foto autor
S jednou z myšlenek úvodu prezentace si troufám nesouhlasit – a sice, že Alpine je v Čechách neznámou značkou. Především pro nás starší je hubáčkova modrá alpinka synonymem sportovního vozu, který si dokázal poradit s továrními škodovkami. Tu jsme znali z akcí na tratích na rozdíl od spíše magazínových obrázků Porsche a několika italských značek.
Značku založil technicky i obchodně nadaný introvert Jean Rédélé (*17. května 1922 – † 10. srpna 2007) v rodném Dieppe. Mladík natolik upoutal šéfy tehdy zestátněné automobilky Renault, že něj v roce 1946, ve věku 24 let, učinili nejmladším koncesionářem značky. Jean byl také talentovaným závodníkem.
Za volanty „želvy“ Renault 4CV bodoval na nejpřednějších místech několika významných rallye a etapových podniků, jako byly TdF, Liège-Rome-Liège, Mille Miglia nebo 24h Le Mans. Tato úvodní etapa lidových 4CV vyvrcholila vestavbami pětistupňových převodovek.
Počátkem roku 1952 požádal mladého italského designera, aby pro něj navrhl lehký dvoumístný sportovní vůz s šasi a komponenty 4CV. Ze svatební cesty do Itálie se s manželkou vrátili v novotou vonícím kupé „Renault Spéciale“. Karosérii kvůli dvěma dveřím, páru sedadel a čtyřem bočním oknům nazýval „Berlinette“. A znovu s ním šel od vítězství k vítězství. Roku 1954 se jej tchán snažil uvrtat do projektu sportovního vozu „Coach“ s „plastovou karosérií“ navrženému externími konstruktéry.
Rédélé by se v tomto podniku cítil svázán a nekomfortně, a proto touto cestou nepokračoval. Michelotti časem postavil další prototyp – „Rédélé Spéciále“, který vyšel z prvního Renault Spéciale. V červenci 1955 se v Billancourt, naproti centrále Renaultu, usídlila společnost „SARL des Automobiles Alpine“. Alpine (= Alpy) proto, že mladý Rédélé se vyžíval proháněním vozu po zatáčkách alpských cest. Roku 1957 skončil se závoděním.
Třetím prototypem byl „Cabriolet A 106“ (1957), od něj vedla cesta k „A 108“, jenž byl přímým předchůdcem veleúspěšné berlinetty A110. Dodavatel komponentů, automobilka Renault, vždy nezávislému podnikateli a výrobci sportovních vozů stranila. Ten jí důvěřoval a odvděčoval se mistrovskými tituly (nejprve francouzskými, později i světovými) v rallye, vytrvalostních závodech (prototypy) i monopostech F3.
Roku 1967 došlo k obchodní dohodě mezi nezávislým podfinancovaným výrobcem Alpine s roztříštěnou výrobní základnou a automobilkou Renault, dodavatelem velké většiny komponentů. Jméno Renault se od konce roku 1967 dostalo do názvu společnosti jako Alpine-Renault.
Zároveň byla Alpine pověřena oficiálním zastoupením Renaultu v závodech. Díky smlouvě o propagaci mezi automobilkou Renault a olejářskou společností Elf byl posílen sportovní rozpočet, dalším benefitem spolupráce bylo zahájení prodeje sportovních vozů Alpine v síti koncesionářů Renault.
S v Praze přítomnými šéfy značky Alpine, panem Cédricem Journelem (vicepresident Alpine pro obchod a marketing) a Régisem Fricottè (obchodní ředitel značky Alpine) jsme probírali toto unikátní uspořádání, které dovolilo na krátkou dobu vyrábět licenční Alpiny v Brazílii – Interlagos (1961), Španělsku – Fasa (1963), Mexiku – Dinalpin (1964) a Bulharsku – Bulgaralpine (1967), neboť Alpine neměla dost montážních kapacit, ale Renault „nadbytek“ komponentů a nádavkem získal velikou porci reklamy a pozornosti.
Rédélé si uvědomil, že pokud chce růst, neobejde se bez vstupu na zahraniční scénu. Snažil proniknout do USA a několik Coachů smontoval v belgickém Herstalu. Ukázalo se, že podnikatel neměl na samostatnou expanzi a budování prodejní sítě dost prostředků ani spolupracovníků. Jeho vozy byly jednoduché, složené z dostupných dílů velkosériově vyráběných Renaultů.
Montáž sportovních vozů již mohla uskutečnit nekvalifikovaná pracovní síla. Zaměřil se tedy na zahraniční společnosti, které montovaly osobní vozy Renault. Místní borci se pak rázem stali domácími šampiony a posílili image značky s kosočtvercem.
Všechno se změnilo roku 1973 spolu s ropnou krizí, s ní spojeným zavedením rychlostních limitů a zároveň enormními náklady na vývoj nového typu A310 a výstavbu nové továrny v Dieppe ve finanční břemeno, které již Rédélé neutáhl. Byl nucen prodat aktivity Alpine obru Renault. Alpine se stala součástí Renault Group. Akvizice byla ukončena roku 1975.
Renault pokračoval ve výrobě sportovních vozů až do roku 1995, ale příliš se jí nevěnoval. Posledním vyrobeným exemplářem bylo kupé A610 Turbo. Pak už se jméno Alpine objevovalo sporadicky jako jméno nejvýkonnějšího a nejsportovnějšího typu modelu běžných velkosériových typů Renault. (Pozn. není bez zajímavosti, že ve Velké Británii měl jméno Alpine zaregistrován Sunbeam, respektive Chrysler, tak tam musely rychlé klony vozit jiné jméno – Gordini, dalšího francouzského úpravce Renaultů. Mimochodem, nedávno též akvizice Renaultu).
Jean Rédélé se po prodeji Alpine věnoval četným dalším podnikatelským aktivitám, umřel osamocen a okolím téměř zapomenut…
V roce 1976 odebrali značce Alpine sportovní aktivity ve prospěch nové společnosti Renault Sport, kterou vedl Gérard Larrousse (mimo jiné ex-pilot F1, 2x vítěz 24h Le Mans na Matra-Simca a manažer týmu F1 Renault). Z Alpine se stala konstrukční, vývojová a experimentální kancelář. Ve stejné době továrna v Dieppe, stále s logem Alpine na štítu, vyráběla sportovní modely Renaultu pro Renault Sport – počínaje Renault 5 Alpine a Mégane II R.S. konče.
Když někdy na přelomu 2011/12 Renault Group diskrétně rozhodl o oživení klenotu – značky Alpine, přijal strategii o účasti v automobilových závodech. Roku 2012 se Alpine spojila s týmem Signature, který bojoval ve slabší třídě prototypů ve vytrvalostních závodech. Nový tým Signatech Alpine závodil s prototypem A450 třídy LMP2 v evropské sérii ELMS, z niž je nejviditelnější 24h Le Mans.
Signatech Alpine v Le Mans startoval ponejprv roku 2013. Odtud tým (s prototypem A450b) zamířil do světové série WEC. V sezóně 2016 získaly Alpine A460 vítězství třídy LMP2 ve 24h Le Mans a tři další zlaté věnce série WEC. Totéž zopakovaly Alpine A470 v supersezóně 24h Le Mans 2018 /2019. Kromě toho se na okruzích roku 2018 objevila výkonná Alpine A110 GT4 postavená v symbióze se Signatech (krotší byla pohárová A110 Cup), obě pro klientské závody a na soutěžích prášila A110 Rallye.
Nesmíme zapomenout rok 2021, kdy vstupil Alpine F1 Team do světa Grand Prix. Značka se roku 2021 posunula do nevyšší kategorie LMP1 Vytrvalostního mistrovství světa FIA WEC, kde Alpine Endurance Team s hypercarem Alpine A480 již pořádně prohání favorizované hypercary Toyota (i když v letošním 24h Le Mans se to zrovna nepodařilo).
Počínaje rokem 2014 investovali do modernizace továrny v Dieppe veliké peníze. V květnu 2012 představili koncept A110-50 (50. výročí Berlinetty; GP Monaco) a v listopadu založili novou společnost Société Automobiles Renault. Následovaly koncepty Alpine Celébration (60. výročí značky; Goodwood a Le Mans 2015), Alpine Vision (Col de Turini – RMC 2016) a konečně v Ženevě 2017 debutovalo nová Alpine A110 (252 k, 1. série = Premiere Edition, všech 1955 kusů vyprodali do týdne).
Roku 2018 se objevily verze Pure (odlehčená) a Legende (luxusnější). Výkonnější A110S (292 k) se sportovněji naladěným podvozkem se objevila roku 2019, o rok později A110 GT Legende a elegantnější A110 Color Edition.
Zajímavý je program individualizace „Atelier Alpine“ z téhož roku, který nabízí různě barevně pojednaný exteriér, interiér i různé doplňky – ale v přísně limitovaných a neopakovatelných počtech i barvách. Například přítomná, jasně zelené (barva Vert Jardin) A110S, byla čtvrtá v pořadí ze série 100 kusů.
Dne 14. ledna 2021 oznámil Luca de Meo, CEO Skupiny Renault strategický plán „Renauluce“ v rámci něhož došlo ke sloučení tří sportovních jednotek Alpine Cars, Renault Sport Cars a Renault Sport Racing včetně týmu F1 do jediné pod značkou Alpine. Současně nastartoval celosvětovou expanzi. Příprava českého zastoupení trvala déle než jeden rok. Zastoupení v našem regionu získalo i Maďarsko a Slovinsko. U nás jsou k mání všechny tři modely: základní A110 připomínající Berlinette (přeplňovaný čtyřválec DOHC 1.8 TCe o výkonu 252 k/6000 min-1, 320 N.m / 2000 min-1; 1.490.000,- Kč), prestižní, elegantní, výkonný a komfortní A110GT (221 k / 6300 min-1, 340 N.m / 6000 min-1; 1.740.000,- Kč) a nejostřejší se sportovně laděným podvozkem A110S (221 k; 260/275 km/h; s cenou začínající na 1.815.000,- Kč, kterou lze ještě vylepšit pneumatikami semi-slick nebo aerodynamickou sadou).
Motor s převodovkou je uložen napříč před zadní nápravou. Základem je hliníkové šasi nesoucí hliníkové přilepené nebo přinýtované díly karosérie. Motor je nejvýkonnější verzí čtyřválce 1.8 TCe z Mégane R.S. Převodovka je samočinná sedmistupňová, dvojspojková, poháněná jsou zadní kola.
Rozvor 2420 mm, vnější rozměry 4181 x 1798 x 1252 mm, pohotovostní hmotnost od 1102 kg. Zrychlení 0–100 km/h za 4,5 s, u A110GT a A110S 4,2 s; nejvyšší rychlost A110 / A110 GT 250 km/h. Řada doplňků a butikového zboží má novou visačku Esprit Alpine.
Zájemci by neměli moc váhat, neboť současná A110, na počátcích jejíž vývoje spolupracoval i britský Caterham, je poslední Alpine se spalovacím motorem. V roce 2024 ji nahradí plně elektrický sportovní vůz chystaný za asistence automobilky Lotus. Kromě toho se má narodit i ještě kompaktnější sportovní vůz na platformě Alliance CMF-B EV (Segment B) a elektrický cross-over GT (segment C) na platformě CMF-EV.
Kromě přání úspěšného českého startu přidáváme na závěr několik vyčerpávajících praktických výrobních i sportovních statistik. Snad déšť přinese zaslouženou dávku štěstí.
Alpine v číslech
1. VÝROBA SÉRIOVÝCH SILNIČNÍCH VOZŮ ALPINE VE FRANCII
A106 251 (1955-1959)
A108 236 (1960-1962)
GT4 112 (1963-1965)
A110 7579 (1961-1977)
A310 4 cyl 2340 (1971-1976)
A310 V6 9276 (1976-1984)
GTA 1509 (1984-1989)
GTA Turbo 4545 (1985-1990)
A610 818 (1990-1995)
CELKEM 26 666
2. LICENČNÍ VÝROBA VOZŮ ALPINE V ZAHRANIČÍ (většinou přibližné počty)
BRAZÍLIE (INTERLAGOS) 1500 (1962-1966)
ŠPANĚLSKO (FASA) 1900 (1963-1978)
MEXIKO (DINALPIN) 700 (1964-1972)
BULHARSKO (BULGARALPINE) 50 (1967-1970)
CELKEM 4 150
3. VÝROBA VOZŮ PRO ZÁVODNÍ OKRUHY
3.1 SPORTOVNÍ PROTOTYPY
Proto 4 válec řadový 17
Proto 8 válec V 8
Proto 6 válec V 12
CELKEM 37
3.2 MONOPOSTY
Formule 3 26
Formule 2 112
Formule 1 2
CELKEM 140
I. VÝZNAMNÉ TITULY
PROTOTYPY
1963 : MISTR FRANCIE SPORT PROTOTYPE (J. ROSINSKI / M 63)
1964 : MISTR FRANCIE SPORT PROTOTYPE (R. DELAGENESTE / M 64)
1974 : MISTR EVROPY ZNAČEK (A. SERPAGGI / A441)
1978 : VÍTĚZSTVÍ VE 24 HODIN LE MANS (D. PIRONI – J.P JAUSSAUD / A442 B)
MONOPOSTY
1964 : MISTR FRANCIE F3 (H. GRANDSIRE / P.64)
1971 : MISTR FRANCIE F3 (P. DEPAILLER / A360)
1971 : MISTR FRANCIE FORMULE RENAULT (M. LECLERE / A361)
1972 : MISTR FRANCIE F3 (M. LECLERE / A364)
1972 : MISTR EVROPY F3 (EQUIPE ALPINE / A364)
1972 : MISTR EVROPY FORMULE RENAULT (A. CUDINI / A366)
RALLYCROSS
1977 : MISTR FRANCIE (J. RAGNOTTI / A310 V6)
1977 : MISTR EVROPY (H. GRÜNSTEIDL / A310 V6)
1978 : MISTR FRANCIE (B. SABY / A110)
1979 : MISTR FRANCIE (J.P. BELTOISE / A310)
RALLYES
1967 : MISTR ŠPANĚLSKA (B. TRAMONT / A110)
1968 : MISTR FRANCIE (JEAN-CLAUDE ANDRUET / A110)
1968 : MISTR ŠPANĚLSKA (B. TRAMONT / A110)
1969 : MISTR FRANCIE (J. VINATIER / A110)
1970 : MISTR EVROPY (J.C ANDRUET / A110)
1970 : MISTR FRANCIE (J.C ANDRUET / A110)
1970 : MISTR BULHARSKA (I. ČUBRIKOV / A110)
1970 : MISTR RUMUNSKA (G. PUIU / A110)
1971 : MISTR INTERNATIONAL RALLYE (TÝM ALPINE / A110)
1971 : MISTR FRANCIE (J.P NICOLAS / A110)
1971 : MISTR BULHARSKA (I. ČUBRIKOV / A110)
1972 : MISTR FRANCIE (B. DARNICHE / A110)
1972 : MISTR ČESKOSLOVENSKA (V. HUBÁČEK / A110)
1973 : MISTR SVĚTA (TÝM ALPINE / A110)
1973 : MISTR FRANCIE (J.L THERIER / A110)
1973 : MISTR ČESKOSLOVENSKA (V. HUBÁČEK / A110)
1974 : MISTR FRANCIE (J. HENRY / A110)
1974 : MISTR ČESKOSLOVENSKA (V. HUBÁČEK / A110)
1974 : MISTR POLSKA (B. KRUPA)
1975 : MISTR FRANCIE (J. HENRY / A110)
1975 : MISTR ČESKOSLOVENSKA (V. HUBÁČEK / A110)
1975 : MISTR MAĎARSKA (A. FERJANCZ)
1976 : MISTR ČESKOSLOVENSKA (V. HUBÁČEK / A110)
1977 : MISTR FRANCIE (G. FREQUELIN / A310)
1980 : MISTR FRANCIE (J. RAGNOTTI / R5 ALPINE)
1995 : MISTR FRANCIE VHC (J.C REDELE / A110)
