Nařízení o emisních cílech CO2 pro těžká nákladní vozidla a autobusy: Rada vykročila správným směrem, značná rizika však přetrvávají
Sdružení automobilového průmyslu vnímá obecný přístup Rady Evropské unie jako posun správným směrem. Současně však vyjadřujeme vážné obavy ohledně navrhovaných cílů a přístupu, který zůstává nadále velmi ambiciózní, ale i nedostatečně flexibilní. Za významný krok správným směrem naopak považujeme vynětí všech dálkových a příměstských autobusů a posunutí závazku plně bezemisních městských autobusů o pět let na rok 2035.
„Za prosazení racionálních úprav, a to navzdory značnému politickému a názorovému „přečíslení“ v Radě ministrů,
musíme pochválit ministra dopravy Martina Kupku. Jím navržené úpravy vedly ke zmírnění přísných emisních cílů pro
dálkové, mezi-městské a městské autobusy, tedy segmentu, který je z pohledu České republiky světovou i evropskou
jedničkou v počtu vyrobených autobusů v přepočtu na obyvatele,“ říká Zdeněk Petzl, výkonný ředitel Sdružení
automobilového průmyslu.
Ačkoli členské státy vzaly v úvahu některé obavy průmyslu, stanovené emisní cíle pro nákladní vozidla a autobusy
zůstávají nadmíru ambiciózní.
Nelze opomenout nedostatečnou podporu Rady pro technologicky neutrální přístup a jen okrajové zmínění CO2
neutrálních paliv. To znemožní jejich plné využití k plnění dekarbonizačních cílů skrze tzv. korekční faktor (carbon
correction factor). Špatná zpráva je to zejména pro biopaliva, která jsou vyzkoušenou a funkční technologií a svým
podílem v evropském mixu mohla k naplnění sledovaných cílů výrazně přispět.
Za nedostatečné považujeme také posunutí revizní klauzule pro vyhodnocení účinnosti opatření o rok dříve bez
toho, aby Komise předkládala každoroční monitorovací zprávy. Teprve na jejich základě by bylo možné
kvalifikovaně posoudit, zda je infrastruktura EU na ambiciózní cíle skutečně připravena nebo zda má dojít k jejich
revizi.
Skutečná dekarbonizace silniční dopravy vyžaduje komplexní přístup, který zahrnuje nejen stanovení
ambiciózních cílů pro výrobce vozidel na úrovni EU, ale také intenzivní podporu rozvoje infrastruktury, včetně
daňových opatření. Bez těchto opatření, která je zapotřebí přijmout na úrovni každého jednotlivého členského
státu tak, aby operátory a uživatele přepravy ekonomicky motivovala k přechodu na ekologičtější vozidla, nebude
možné naplnit cíle nařízení a dojde tak k negativním dopadům do trhů a hrozbě ztráty HDP a pracovních míst.
„Připomínáme, že více než 78 % přepravy zboží a osob v EU probíhá po silnicích. Navrhované změny neovlivní pouze
výrobce, ale také dopravce a koneckonců i spotřebitele a firmy, které budou čelit zvýšení cen zboží a služeb. Bez
dostatečné motivace, ať již na straně nabíjecí infrastruktury nebo daňových opatření, bude obtížné přesvědčit
provozovatele, aby přešli od konvenčních vozidel na vozidla s nulovými emisemi.“ říká Zdeněk Petzl, výkonný ředitel
Sdružení automobilového průmyslu.
Nyní se očekává stanovisko Evropského parlamentu a apelujeme proto na europoslance, aby v rámci revize
nařízení podpořili technologickou neutralitu a zodpovědnou regulaci s pravidelným prověřováním nastavených
cílů.
Sdružení automobilového průmyslu je dobrovolné sdružení společností zapojených do výrobního řetězce automobilového průmyslu České
republiky. Sdružuje také subjekty aktivní ve výzkumu a vývoji, testování a certifikaci, vysoké školy a další poskytovatele služeb, kteří mají zájem
aktivně přispívat k rozvoji českého automobilového průmyslu. Sdružení vytváří platformu pro jejich vzájemnou komunikaci a podporu společného
cíle – zabezpečení trvalé konkurenceschopnosti sektoru.
Automobilový průmysl je nejvýznamnějším odvětvím zpracovatelského průmyslu České republiky, na jejím HDP se podílí téměř 10 procenty.
Přímo zaměstnává zhruba 180 tisíc pracovníků, nepřímo, tedy včetně navazujících oborů, téměř 500 tisíc. V roce 2022 bylo v České republice
vyrobeno 1 249 281 silničních vozidel všech typů, z nichž 1 217 787 představovaly osobní automobily.
Více informací o českém automobilovém
průmyslu najdete na www.autosap.cz.