Souhrn sezony a vyhlídky do 2025 závodníka-sběratele Egona Hofera: „Ještě 2 roky a dost“
Pan Kommerzialrat Egon Hofer sice neoplývá popularitou krajanů Rindta, Laudy a Bergera, závodnická kariéra 83letého gentlemana ze Salzburgu je ovšem delší, než všech tří jmenovaných hvězd dohromady. Závodit začal roku 1961 a má tedy nač vzpomínat. Naše tradiční po-sezonní posezení v Anifské restauraci hotelu Friesacher jsme ale z časových důvodů raději omezili na poohlédnutí po sezoně 2024 a plány pro příští rok.
Ročník 2024 pro Hofera začal koncem května historickým závodem do vrchu Brixen-St. Andrä. „Auta vybírám ze své sbírky pro danné podniky sám, pořadatelé mne ale zpravidla zdvořile žádají, nasadit konkrétní vůz. Nebylo divu, že Italové chtěli divákům prezentovat můj Ferrari Dino 206SP. Auto vybavené motorem F2, který údajně konstruoval Ferrariho syn Alfred (Dino) jsem tratí provezl ale jen dvakrát. Po druhém průjezdu cílem se mi zlomil závěs. Auto je z roku 1966 – může se to tedy stát…“
O dva týdny později přihlásil Hofer do Red Bull Classic ve Spielbergu svůj rudý Cooper-Maserati Monaco T49 z roku 1959, po sobotním tréninku ale již nejel dál. „Měl jsem menší problém s únikem oleje, který se dal lehce opravit. Se svými časy jsem byl spokojen. Byly vyrovnané a stejně rychlé, jako v minulosti. Do závodu jsem ale nestartoval proto, že zde nechali ve třídě CanAm startovat i moderní vozy. Nechtěl jsem svůj Cooper riskovat. Je to senzační auto, se kterým jsem roku 2014 slavil ohromné úspěchy v seriálu „Nastro Rosso“ pan Petera.
Celkově jsem byl druhý a vyhrál jsem třídu.“ Právě s tímto Cooperem měl účastník Mille Miglia 1967 (35. místo s americkým spolujezdcem Anatoly Arutunoffem) ovšem i svou nejhorší nehodu kariéry: Před dvěma lety jsem ve Spa zle havaroval ve výjezdu obávané Eau Rouge. Byla to rána, která vše před nehodou a bezprostředně po ní z mé paměti vymazala. Trápilo mne, že jsem nevěděl, proč jsem boural a začal jsem dokonce pochybovat o mé zdatnosti. Teprve 3 měsíce později technici objevili zadřený diferenciál – vše bylo jasné…“
Pokud bere Hofer jeho problémy v Rakousku a Itálii sportovně, je znát, že ho další defekt při srpnovém Oldtimer Grand Prixu na Nürburgringu hodně štve. „Pro ten podnik jsem vybral můj Iso Griffo A3 a zradila mne převodovka…“
Mnohem spokojenější mohl ve stejném měsíci opouštět tradiční Minardi Day v Imole, kde minulé ročníky trávil se svým drahým přítelem ing. Maurem Forghierim. „Letos jsem tam jel se svým Ferrari 250GT SWB Berlinetta. Je to báječné auto, na kterém se nikdy nic nerozbije – a nejen to. Rád jeho jízdní vlastnosti přirovnávám k prima-balerině, která dokáže i tanečníka-začátečníka vést spanile po parketu.“
Na „Autodromo Enzo é Dino Ferrari“ předvedl divákům hezký souboj se zeleným Lotusem Elite syna Michaela. „Mike nemá na závodění tolik času, jako já a tak jezdí jen Imolu.“
Sezona 2024, během které byl jezdec tak často více fit, než jeho drahocenné vozy, přeci jen skončila upokojivě – a vítězstvím! V polovině října se Egon Hofer vydal na náročnou pouť na ostrov Malta, do prastarého města Mdina. Vedla ho nejdříve do Janova, kde se nalodil na contajnerovou loď, kterou opustil až po 36hodinové plavbě. Při Mdina Grand Prixu jsou Kommerzialrat Hofer a jeho vozy pravidelně obdivovanými hvězdami.
„Připravili tam krásný okruh, který vede z části městem, z části připomíná závod do vrchu. Do závodů startuje po deseti vozech a oba své podniky jsem vyhrál – na Berlinettu byl jako vždy spoleh i když jsme trochu zaspali start do první jízdy!“
„Mohu prohlásit, že mi zdraví nadále výborně slouží – i když musím připustit, že jsem byl po poslední etapě cesty z posledních závodů roku z Janova domů trochu unaven,“ prozradil Hofer, který na cestách za závody (jako zmíněnou Malta Classic) zpravidla řídí svůj transportér se závodním klenotem v útrobách sám. „Dám si ještě dvě sezony a dost. Po roce 2026 mi bude 85 let a to je myslím dobrý věk k odchodu.“
Tomu ovšem uvěřím, teprve až tomu skutečně tak bude. Před několika lety jsem by svědkem Hoferova „loučení navždy“ s pořadateli Oldtimer Grand Prixu na Nürburgringu – no a právě tento event patří do jeho pevného kalendáře také pro 2025. Chce tam znovu nastoupit se svým Iso Griffo a má zajímavý plán: „Noční závod pojede i můj přítel Jason Wright (ten co nechal postavit dva „žraloky“ Ferrari 156 formule 1).
Domluvili jsme se, že k „výmeně jezdců“ dorazíme ve stejný čas – a prohodíme si svá auta! Já přesednu do jeho Ferrari 246 a on převezme můj vůz. Mimo to se samozřejmě chci opět zúčastnit v historických eventů v Imole a na Maltě. Sezonu ovšem začnu koncem dubna při Red Bull Classic. Podnik pojmu jako test pro Iso A3.“
Ani roku 2025 ovšem na trati bohužel neuvidíme Hoferovy senzační monoposty. „Vím, že všechna auta mé sbírky potřebují pohyb. Na formuli Junior, se kterou jsem při první Grand Prix Historique de Monaco dojel druhý, si již připadám moc starý. A můj kapotovaný Maserati 250F Carenata má tak porózní motor, že ztrácí příliš vody. Nechám je tedy raději stát.“
Přejme tedy panu Hoferovi hodně štěstí do jeho „předposlední“ sezony!
Text: Roman Klemm / Foto: Roman Klemm a archiv KR E. Hofera