30 let od položení základního kamene: M13 – klíčový pilíř výroby značky Škoda
› V úterý 14. února 1995 byl v Mladé Boleslavi položen základní kámen zcela nové výrobní haly, určené pro přelomový model Octavia
› Již o rok a půl později se rozjela sériová výroba a provoz od té doby patří k pilířům mladoboleslavské automobilky
› Hala M13 je dnes výborným příkladem, jak Škoda přistupuje k oběma sférám automobilového segmentu, na stejné výrobní lince se vyrábí vozy s konvenčním i plně elektrickým pohonem, a to přináší automobilce velkou výrobní flexibilitu.

Po vstupu koncernu VW do automobilky Škoda v roce 1991 začal rozsáhlý investiční program. Jedním z klíčových milníků bylo uvedení přelomové modelové řady Škoda Octavia, pro kterou vznikla zcela nová výrobní linka v mladoboleslavském závodě. Právě před 30 lety, 14. února 1995, položili její základní kámen tehdejší prezident České republiky Václav Havel a předseda představenstva koncernu Volkswagen Ferdinand Piëch.
Investice dosáhla 11 miliard korun a výroba se v hale M13 rozjela již v září 1996. Tato moderní, vysoce flexibilní výrobní linka se dnes přizpůsobuje měnícím se požadavkům zákazníků a vyrábí modely Octavia s výkonnými spalovacími motory, stejně jako plně elektrické modely Enyaq a Elroq.
Andreas Dick, člen představenstva Škoda Auto za výrobu a logistiku říká: „Před třiceti lety byl položen základní kámen naší moderní montážní haly M13, která s modelem Octavia zahájila novou kapitolu úspěšného příběhu společnosti Škoda Auto. Díky špičkovým technologiím, inovativnímu modulárnímu výrobnímu systému a silnému důrazu na udržitelnost přináší tato investice koncernu Volkswagen společnosti Škoda Auto i nadále prospěch.
Dnes Octavia stále sjíždí z výrobní linky M13, a to i jako mild-hybrid, vedle našich plně elektrických modelů Elroq a Enyaq. Díky této flexibilitě zůstává mladoboleslavský závod Škoda jedním z nejefektivnějších výrobních závodů v Evropě s roční kapacitou haly M13 přibližně 330 000 vyrobených vozů.“
Výstavba moderní výrobní haly trvala pouze 1,5 roku
Symbolické poklepání na základní kámen budoucí výrobní haly proběhlo 14. února 1995 za přítomnosti prezidenta České republiky Václava Havla a předsedy představenstva koncernu Volkswagen Ferdinanda Piëcha. Slavnostního aktu se rovněž zúčastnil ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý a tehdejší předseda představenstva Škoda, a.s. Ludvík Kalma. Samotná výstavba haly, za jejímž architektonickým řešením stál ateliér Güntera Henna z Mnichova, trvala přibližně 1,5 roku, otevření proběhlo již 3. září 1996. Byl to jeden z nejmodernějších výrobních závodů v Evropě a díky mnoha významným investicím a transformaci na e-mobilitu jím je dodnes.
Díky modulárnímu přístupu k výrobě je montážní proces optimalizován přepravou karoserií po dopravníkovém pásu přes hlavní část haly, kde byly na určených stanovištích podle principu just-in-time instalovány kompletní konstrukční díly a podskupiny (například: motory, sedadla nebo kola). Tento systém přinesl vysokou efektivitu i značnou úsporu nákladů. V souvislosti s novou výrobní linkou došlo i k zásadním investicím do modernizací provozů lisovny, svařovny a stavbě nové lakovny.
Tím, že Škoda vyrábí v okolí také baterie pro plně elektrické modely dalších modelů koncernu Volkswagen, vytváří další synergie, které přinášejí prospěch zákazníkům i jejímu obchodnímu modelu.
Škoda Octavia nasměrovala automobilku ke globálnímu úspěchu Od samého počátku bylo zřejmé, že plný potenciál značky Škoda může být naplněn pouze zcela novým, moderním vozem. Zlom nastal v roce 1996, kdy byl na trh uveden model Škoda Octavia. Z nové tovární haly, která disponovala výrobní plochou 32 000 m2 a měla startovací roční kapacitu 90 000 vozů, začaly od 3. září 1996 vyjíždět modely Škoda Octavia první novodobé generace. Tento zcela nový model zásadně změnil dosavadní směřování značky a odstartoval cestu ke skutečnému globálnímu úspěchu mladoboleslavské automobilky.
Škoda Octavia vycházela z platformy PQ34 koncernu Volkswagen a díky tomu měla přístup k široké škále nejmodernějších komponent, ať už šlo o pohonné ústrojí, výbavu či oblast bezpečnosti. Octavia tak jako první vůz značky Škoda dostala do výbavy i boční airbagy, které byly do té doby běžné jen ve vozech vyšších tříd, a premiérově se díky ní ve voze značky Škoda objevil třeba i elektronický stabilizační program ESP.
Tato modelová řada, aktuálně ve čtvrté novodobé generaci, je dodnes bestsellerem značky i v jubilejním roce…

V úterý 14. února 1995 byl v Mladé Boleslavi položen základní kámen zcela nové výrobní haly, určené pro přelomový model Octavia.
Tato moderní, vysoce flexibilní výrobní linka se dnes přizpůsobuje měnícím se požadavkům zákazníků a vyrábí modely Octavia s výkonnými spalovacími motory, stejně jako plně elektrické modely Enyaq a Elroq.
Škoda Auto
se v novém desetiletí úspěšně řídí strategií „Next Level – Škoda Strategy 2030“;
usiluje o to, aby se do roku 2030 pomocí atraktivních nabídek ve vstupních segmentech a dalších modelů s elektrickým pohonem
zařadila mezi pět nejprodávanějších značek v Evropě; efektivně využívá potenciál na důležitých růstových trzích, jako je Indie, severní Afrika, Vietnam a region ASEAN v současnosti nabízí zákazníkům 12 modelových řad osobních automobilů: Fabia, Scala, Octavia, Superb, Kamiq, Karoq, Kodiaq, Elroq, Enyaq, Slavia, Kushaq a Kylaq; v roce 2023 dodala zákazníkům celosvětově více než 866 000 vozů; je už 30 let součástí koncernu Volkswagen, jednoho z globálně nejúspěšnějších automobilových výrobců;
je součástí Brand Group CORE, organizační fúze objemových značek koncernu Volkswagen, jejímž cílem je dosažení společného
růstu a významné zvýšení celkové efektivity všech pěti objemových značek; jako značka koncernu Volkswagen samostatně vyvíjí a vyrábí pro další značky koncernu komponenty jako bateriové systémy pro platformu MEB, motory a převodovky; provozuje tři výrobní závody v České republice; má výrobní kapacity v Číně, na Slovensku a v Indii, většinou prostřednictvím koncernových partnerství, dále také na Ukrajině ve spolupráci s lokálním partnerem; zaměstnává celosvětově přibližně 40 000 pracovníků a je aktivní na téměř 100 trzích.
PR