Dakarská karavana se po volném dni opět rozjela.
V sobotu dakarská karavana parkovala nedaleko saudskoarabského města Ha´il. Na programu byl zasloužený den volna. V bivaku se ale rozhodně neodpočívalo. I když má třeba posádka Martina Macíka zatím Dakar výborně rozjetý a momentálně držela parádní 4. celkové místo, bylo potřeba chystat se na druhou část soutěže. Nejvíce napilno proto měli mechanici. A samozřejmě to platilo i pro všechny další týmy.
Mechanici ze Sedlčan celý den servisovali Karla před následující maratonskou etapou. Právě ta měla být pravděpodobně nejrizikovějším úsekem letošní dálkové rally, která je oproti předchozímu ročníku daleko náročnější. Svědčí o tom i fakt, že z více než 320 vozidel na startu jich do 7. etapy vyjede už jen 230. Tedy o téměř stovku méně.
Karel se po dni volna zase blýská.
Sobota byla tedy věnována přípravě na druhou polovinu Dakaru. Pilot Martin Macík a navigátor František Tomášek dostali příležitost pořádně se vyspat, trochu si odpočinout, provést úklid a zvládnout všechny další činnosti, na které při závodě nezbývá čas. Ale palubní mechanik David Švanda už od brzkého rána spolu s ostatními mechaniky řešil servis. Největší péči si totiž během dne volna užíval týmový kamion Karel. Mechanici mu vyměnili v podstatě všechny pohyblivé části.
„Na nápravách měníme zásadní části, které nejvíc trpí a mohly by prasknout. Všechna pera, všechny tlumiče i čepy, veškerá uložení, která jsou na nápravách vpředu i vzadu. Samozřejmě, nové jsou i pneumatiky. Kompletně prohlížíme motor. Ten má i nové turbo. Měníme všechny oleje, naštěstí máme zásoby od Champion Lubes. Na motoru řešíme i uložení napínacích kladek, řemen a tak dále,“ vyjmenovává palubní mechanik David Švanda.
Maratónská etapa na závodníky čekala hned po dni volna, v neděli. A právě v této části Dakaru, kdy posádky spí mimo bivak a kompletní servis musejí zvládnout svépomocí, se většinou začíná definitivně lámat chleba. „Myslím, že maratonské etapy často ovlivňují vývoj závodu. Většinou náskoky nebo ztráty, které zde vznikají, bývají tak velké, že se začne rýsovat pódium a umístění týmů v rámci celé soutěže. I když rozhodnout se samozřejmě může i v poslední etapě,“ říká David Pabiška, týmový manažer.
V neděli se už zase prášilo a závodilo. A Loprais mohl slavit nejen narozeniny.
Aleši Lopraisovi, Khalidu Alkendimu a Petru Pokorovi stačila na Dakaru 2021 jediná etapa, aby svou Pragu V4S DKR vrátili na čtvrté místo průběžného hodnocení kamionů. Ovšem postup pořadím stál posádku Instaforex Loprais Praga Teamu spoustu sil.
Rally Dakar 2021 vstoupila v neděli 10. ledna do své druhé poloviny. Účastníky nešetřili ani organizátoři, ani příroda a podnebí Arabského poloostrova. Pořadatelé se rozhodli, že hned po dni volna vrátí závodníky do ostrého tempa rovnou maratonskou etapou. A namíchali opravdu silný koktejl. Kromě toho, že soutěžící tentokrát nemohou v nočním bivaku spoléhat na pomoc ostatních členů svých týmů, museli během dne zdolat velmi náročnou trať.
Přibližně prvních sto kilometrů speciálky se jelo v písku a písečných kopcích nezřídka porostlých vegetací. Situaci zkomplikoval ještě déšť, díky němuž byl písek velmi těžký. Následovaly pasáže na pláních s ukrytými kameny, rychlejší i techničtější úseky a bylo potřeba překonat také několik dunových hřebenů.
Aleš Loprais, Khalid Alkendi a Petr Pokora však prožili první drama dne již na spojovacím úseku mezi bivakem a startem rychlostní zkoušky.
„Hořelo nám ložisko pravého předního kola. Požár zničil také brzdu a dohušťování. Po celou etapu jsme nemohli dohušťovat a podhušťovat pneumatiky na přední nápravě,“ popisuje Aleš Loprais. „V dunách jsme tak měli vepředu třeba čtyři atmosféry i v místech, kde jindy máme jen dvě nebo dokonce jednu a půl. Když před námi zapadl Maz, musel Petr z auta, aby pneumatiky upustil ručně. Bylo to martyrium.“
„Celou dobu jsem měl obavu, aby se kolo nezablokovalo. Kdyby k tomu došlo, mohlo to mít následky, jaké člověk ani nechce domýšlet. Protože v případě zablokování předního kola s tím řidič neudělá vůbec nic. Aby toho nebylo málo, dojížděli jsme do cíle na pomalém defektu zadní pneumatiky, který se ale dařilo dohušťovat. Zkrátka etapa se vším všudy.
Ale štěstí stálo při nás. Fakt jsem rád, že jsme tady. Víc z toho dneska vykřesat nešlo. Bylo to psychicky vyčerpávající. To, že jsme dojeli do bivaku, je pro mě nejlepší narozeninový dárek,“ říká jezdec, jenž na trati tradičně oslaví narozeniny, tentokrát s číslem 41.
Navzdory všem komplikacím figuruje Lady, jak speciálu Praga V4S DKR v týmu přezdívají, ve výsledcích etapy na šestém místě za čtveřicí továrních Kamazů a Alexejem Višněvským s továrním Mazem. Díky tomu se v průběžném pořadí posouvá na čtvrté místo s odstupem 16 minut a 41 sekund od třetího Ajrata Mardějeva s Kamazem.
S ohledem na okolnosti je pro Instaforex Loprais Praga Team mimořádně důležité, že se o volném dni podařilo opravit převodovku druhého kamionu a Tatra Jamal, přezdívaná Královna, se dnes vrátila na trať. Po odstoupení z páté etapy sice již nefiguruje v celkovém pořadí a pokračuje v rámci tzv. Dakar Experience, přesto může plnit hlavní úkol, s nímž byla na Dakar vyslána.
Jan Tománek, Tomáš Kašpárek a Jiří Stross úspěšně dorazili do maratonského bivaku a ve svém kamionu vezou vše, co bude k noční opravě Pragy potřeba. Hodit se budou i jejich zkušenosti a dovednosti.
Také posádky speciálů Tatra Phoenix se vedou skvěle.
Oba piloti speciálů Tatra Phoenix se ve druhé polovině zaměří na boj o pozice v první desítce, kde se dosud drží. V průběžném pořadí je Ignacio Casale na osmé příčce, Martin Šoltys je desátý. „První půlka byla těžká, takže únava je znát a je dobré dnes nabrat sílu. Trochu cítím rameno a jsem rád, že tu máme vlastního fyzioterapeuta, to je dnes už nutnost. Sleduji kluky, co dělají na autě a učím se,“ řekl Martin Šoltys.
Jezdci týmu Tatra Buggyra Racing odjeli etapu bez větších problémů a šetřili techniku na pondělní etapu. „Dnes žádné velké problémy nebyly, jen trochu ve výjezdech do velkých kopců. Ale jinak vše v pohodě. Etapa byla dlouhá a uskákaná. Jsem rád, že jsme tady a teď uděláme nutný servis. Připravíme auto na zítra a pokračujeme dál,“ uvedl průběžné desátý Martin Šoltys.
O příčku výše je v celkovém pořadí truckerský nováček Ignacio Casale, který na trati zastavil u nehody a byl mu odečten čas. „Zpočátku bylo všechno v pohodě. Podmínky byly perfektní a vše probíhalo v relativním klidu. Na 120. kilometru jsme ale museli zastavit u velmi ošklivé nehody jedné buginy. Volali jsme vrtulník, bylo to opravdu vážné. Jsme rádi, že jsme v cíli a zítra pokračujeme,“ řekl trojnásobný vítěz Dakaru v kategorii quadů, kterému to ale skvěle jde i s tatrou.
Martin Macík opravoval a pak svižně doháněl ztrátu.
Posádka týmu Big Shock! Racing byla v neděli 10. nejrychlejší. Dění na trati bylo napínavé od samého začátku. Už po zhruba 500 metrech od startu přišla rychlá akce, když bylo potřeba po jednom ze skoků a prudším brždění vyřešit ohnutou spojovačku. Po bleskové opravě Martin Macík s Františkem Tomáškem a Davidem Švandou nasadili stíhací jízdu a navzdory svým předsevzetím o klidnější jízdě v maratónské etapě, letěli k cíli.
Jejich sprint pořadím bylo příjemné sledovat. Podařilo se jim z 23. etapového místa po dokončení opravy postupně prodrat až na 10. pozici v cíli.
Zhruba po prvním půl kilometru etapy, dlouhé 453 závodních kilometrů, musela posádka žlutého trucku nečekaně vyskočit z kamionu. Bylo potřeba vyměnit spojovačku, tyč propojující kola a řízení. Tento manévr už mají sedlčanští závodníci nacvičený z 5. etapy. Oprava tentokrát zabrala asi 25 minut a jelo se dál. „Etapa v písku. Na půltém kilometru jsem při jednom skoku hamtnul na brzdu a auto šlo najednou doprava.
Ohnutá spojovačka. Zhruba za 25 minut jsme měli hotovou opravu a pokračovali dál. Chytli jsme tempo a letěli k cíli. Dost nám prášili osobáci, ale povedlo se nám je postupně předjet. Ta spojovačka nás samozřejmě mrzí, každá minuta už je teď hodně cenná,“ hlásil z cíle Martin Macík. Posádka se tak po zbytek etapy snažila mazat časovou ztrátu. Žlutý speciál Karel proto nasadil tempo lehce na hraně možného.
Svou svižnou jízdou začal postupovat pořadím a dohánět ztracené minuty. V cíli se nakonec objevil na 10. místě a udržel tak skvělou 5. celkovou pozici průběžně.
V bivaku tentokrát závodníci museli přečkat noc bez svých doprovodných týmů. Museli se postarat o Karla, jejich závodní kamion. Kompletní nedělní servis auta mají ve vlastní režii. Mechanici a další členové týmu se mezitím přesunuli do následujícího bivaku v Neomu. Hlavním technickým stratégem večera byl David Švanda. „Snad nebude moc práce. Určitě projdeme celé auto.
Zkontrolujeme brzdy, pneumatiky i tu spojovačku, abychom se ujistili, že je všechno na svém místě a v cajku. Ať zítra můžeme s klidem pokračovat do druhé maratonské půlky,“ říká palubní mechanik.
Přes problémy se na dohled nejlepších drží také trucky z dílen českého týmu MKR.
„Volný den to byl spíše sporadicky, protože se nezávodilo. Týmy ale jinak měly plné ruce práce. My začali v sobotu brzy ráno a skončili až v neděli hodně po půlnoci. Dělal se kompletní velký servis, péra, turba, pneumatiky, vařily se praskliny, měnily se brzdy,“ vyjmenoval jen část povinností, se kterými se mechanici museli o víkendu počastovat Mario Kress, šéf konstruktérského týmu MKR Technology s tím, že technika dostala nejen díky všudypřítomnému písku v uplynulém týdnu citelně zabrat. Všichni se proto snažili stroje co nejlépe připravit na druhou část dálkového závodu.
- etapa byla navíc druhou nejdelší letošního ročníku nejen svým přejezdem, ale i svojí měřenou částí. Zatímco pilot červeného renaultu Martin van den Brink s roudnickým palubním mechanikem Danielem Kozlovským cílem projel v sedmém čase, posádky dvou bílých kamionů týmu Riwald Dakar se potýkaly s technickými problémy.
„Prasklá pneumatika nám utrhla hlavní vypínač s blatníkem, takže jsme to museli na místě opravit. Tím jsme ztratili nějakých padesát minut,“ sdělil pilot Pascal de Baar smířený s tím, že takový je prostě Dakar, avšak líto mu bylo kolegy Gerta Huzinka, kterého na trase zastavil problém s tlakem oleje v motoru. Pascal de Baar nakonec etapu dokončil šestnáctý, další pokračování Huzinka je ale silně nejisté.
Etapu ovládl opět Rus Sotnikov, který si znovu jen upevnil svoji vedoucí pozici. Posádka van den Brinka si udržela sedmou příčku stejně jako Pascal de Baar svoji průběžnou jedenáctou. „Dnešek byl strašný. Po dešti byl prvních osmdesát kilometrů písek hodně mokrý, pak přišly ostré kameny, na kterých to skákání sakra bolelo. Mám pocit, že domů přijedu menší o nějaké dva tři centimetry.
V závěru už nás čekalo jen nepříjemné houpání. Pro mě to byla pocitově jedna z nejhorších etap, ale naštěstí jsme ji po technické stránce zvládli. Martin jede soustředěně a drží tempo,“ sdělil Daniel Kozlovský, český palubní mechanik týmu Mammoet Rallysport.
Pondělní 8. etapa zavede posádky ze Sakaky do Neomo, kde už na ně bude čekat tým mechaniků. Do té doby budou muset urazit přes sedm set kilometrů a tři sta sedmdesát pět měřených.
Výsledky – trucky 7. etapa – Ha’il > Sakaka (471 km):
- Sotnikov (RUS) Kamaz 4:45:52
- Mardeev (RUS) Kamaz +3:23
- Shibalov (RUS) Kamaz +8:22
- Vishneuski (BLR) MAZ +10:29
- Karginov (RUS) Kamaz +11:44
Celkově:
- Sotnikov (RUS) Kamaz 29:12:10
- Shibalov (RUS) Kamaz +45:56
- Mardeev (RUS) Kamaz +1:05:06
- Loprais (CZE) Praga +1:21:47
- Macík (CZE) Iveco +1:42:01
Motor MAX fandí našim závodníkům na Dakaru.
Kompletní výsledky viz zde.
https://www.dakar.com/en/rankings
Zdroj a foto – týmy