Petr Polák při GP MX2 v Lokti nenaplnil naděje a skončil bez bodu.

Petr Polák v Lokti bez bodu

Největší českou nedějí při víkendové Grand Prix České republiky v Lokti byl Petr Polák ve třídě MX2. Stálý účastník motokrosového mistrovství světa ale v obou jízdách zaznamenal krátce po startu pád a přes skvělou stíhací jízdu to naopak letos na body nestačilo.

Maximem tak zůstává pro dvacetiletého motokrosaře patnáctá příčka z písku z Nizozemska.

 

Petře, po dlouhé době jsi opět startoval na domácí půdě při mistrovství světa, jak by si zhodnotil závod?

Ráno to začalo skvěle. Sedmnáctá příčka v kvalifikaci, můj zatím nejlepší výsledek. Přes dvě a půl vteřiny za nejrychlejším, což je vzhledem k tomu, že jedu za privátní tým super výsledek. Kvalifikaci jsem končil s hodně pozitivním pocitem. Jenže bohužel, výsledky v závodech nebyly, protože jsem v obou jízdách spadl. Rychlost byla ale hodně slušná, s čímž jsem spokojen.

 

 

Co se stalo?

V první jízdě jsem bohužel spadl hned po startu. Takže jsem vyjížděl tak deset sekund za soupeři. Rychlost byla velmi dobrá, ale výchozí pozici jsem měl špatnou. Přirovnal bych to k tomu jako kdybych počkal na startu deset vteřin a pak vyjel do závodu.

 

A v druhé jízdě?

Tam jsem byl myslím kolem čtrnáctého místa. Na výjezdu jsem jel na venkovní stopu, druhý kolega na vnitřku, trefili jsme se, zkřížili si cestu, on byl v trochu výhodnější pozici, takže jenom já jsem spadl, zohýbal jsem hodně motorku. Dal jsem pak do toho hodně snahy, ale bohužel to nestačilo.

 

S čím si vůbec vstupoval do víkendu?

Domácí závody jsou vždy složité. Ale uklidnil jsem se v hlavě. To moje nastavení co jsem měl na víkend bylo výborný a to se myslím projevilo na té kvalifikaci. Ale byla to trochu i smůla, nějak moc tlačím na pilu.

 

Čekal jsi třeba top 10?

Myslím si, že to bylo reálné, s přispění štěstí. Dneska určitě bylo na to jet mezi deset až patnáct. Já to ale nemám rád takhle mluvit o výsledcích před závodem, co by kdyby. Jde se do toho naplno a něco z toho vypadne.

 

Letos se jezdí jenom v neděli , jak se ti líbí tenhle model?

Já potřebuji hodně času na té dané trati, takže pro mě to není ono. Ale není to špatný, je to o adaptaci, kdo se to naučí rychleji, kdo se s tou tratí rychleji sžije tak z toho hodně těží. Je to pak ve výsledku pro všechny stejný, ale radši mám ten starší systém.

 

 

Jak jsi strávil sobotu byl jsi ještě někde potrénovat?

Ne, ne. Naposled jsem trénoval ve čtvrtek. V sobotu jsem přijel jenom na technickou přejímku. Koukl jsem lehce na závody a jel jsem pryč do Karlových Varů na hotel. Protože jak je to domácí závod tak je s tím spojeno hodně zdravení s kamarády, nějaký ty fotky. Ne, že bych se nechtěl potkat s lidmi, ale jak je těch otázek už mnoho tak nemám ten svůj závodní klid.

 

Příští týden Lommel, písek v Belgii. Bydlíš tam jak se tam těšíš?

Moc se tam těším. V Lommelu se vždy ukáže ta tvrdá dřina a prostě je to jenom o makání a makání a trošku toho umu. Ale je to jenom o tom tam to odřít těch dvakrát třicet minut. Takže uvidíme, chce to jenom zklidnit hlavu. Jsem teď takový zbrklý. Rychlost by jsme měli na to jaký máme možnosti si myslím hodně výbornou.

Jedeš první sezonu ve švýcarském týmu hostettler Yamaha, oproti loňské sezoně velký posun, že?

Určitě. Lidi v týmu mají obrovský znalosti jak se má závodit. Ale samozřejmě nejsme tovární tým,

jen s jakousi podporou a omezeným rozpočtem, což tovární týmy nemají. Tam si dělají co chtějí, takže je s nimi těžký udržet krok. Pro představu tým mistra světa Tima Gajsera čítá dvacet šest lidí. Já to počítám na jednotky lidí.

 

Jsi stejný ročník jako vítěz GP České republiky Jorge Prado ve třídě MXGP. Jak ho vidíš už teď na velký motorce?

On je už od dvanácti let tovární pilot KTM, jezdil i v Americe. Je to opravdu supertalent. Jezdili jsem spolu 85 ccm, 125 ccm. Na 85 ccm jsme spolu dokázali někdy i jet, ale s postupem na větší a větší motocykly se už projevují ty obrovské rozdíly v technice a ty jsou pak ve výsledku hodně znát. To se pak těžko bojuje v těch našich podmínkách s těmi továrními.

Nechci se na to vymlouvat, ale je to tak. Myslím si, že kdyby jsme jeli na totožných motocyklech, jeli bychom tak ve dvou, třech vteřinách. Všichni máme dvě ruce, dvě nohy, v tomhle není nic speciálního, on jenom vždy dostává to nejlepší co může mít.

 

V září se jede prestižní motokros národů v Itálii, v jaké pojedeš třídě?

Já i Jakub Terešák pojedeme na velký motorce. A v MX2 má šanci jet mladý Petr Rathouský. Jel zde opravdu pěkně, na to že to byl pro něho první závod v mistrovství světa. Na to v jakých to dělají podmínkách tak mu chci za jeho výkon moc pogratulovat a pochválit ho. Je to moc šikovný pilot.

 

 

Ukážeš se letos ještě v České republice?

Není to v plánu. Sezóna v mistrovství světa je letos velmi nabitá.

 

 

Jakub Strnádek

 

 

 

Foto: hostettler Yamaha Racing Team