MLADÉ PUŠKY PÁLÍ OSTRÝMA A JDE JIM TO ČÍM DÁL, TÍM LÉPE!
Poněkud ve stínu souboje o titul zůstal v Jaramě historický počin, když na vozech Buggyra poprvé bodovali v závodech ME tahačů všichni tři jezdci – Adam Lacko, Téo Calvet a Aliyyah Koloc. Naposled se podobný kousek podařil týmu Martina Koloce v roce 2004.
Mladé pušky pálí ostrýma….
Nutno ovšem říci, že kmenovou sestavu Buggyry tehdy tvořili ve třídě Super Race Truck Ludovic Faure a David Vršecký, třetí Buggyru pilotoval Antonio Albacete z týmu Cepsa.
„A rok předtím vyhrál David na Nürburgringu a za ním dojeli Gerd a Antonio, nicméně jedná se o minulost a Buggyra žije současností a hlavně blízkou budoucností,“ konstatoval majitel týmu, kterého těší především úspěšnost konceptu Buggyra Academy.
„Ukázalo se, že to, co jsme rozjeli přes veškeré pochybnosti různých expertů, je velmi životaschopné, navíc příklady táhnou. Každý člen Buggyra Academy si může říct, když oni, tak my taky.“
Zatímco body Adama a Téa jsou samozřejmostí, první super pole a deváté místo sedmnáctileté Aliyyah Koloc přepsaly historii truckracingu.
„Na začátku sezóny jsme se shodli s Davidem na tom, že v jejím případě bude sezóna o najetých závodních kilometrech, pokud budou body, bude to dobré, pokud ne, život jde dál a času je dost.
Jsem pochopitelně z pozice otce lehce zaujatý až neobjektivní, ale už účast v super pole byla v konkurenci čtyř mistrů Evropy velkým úspěchem. Zvláště, když na další závod musela čekat další dvě hodiny navíc. Jinak to berou mazáci jako Adam, Jochen, Antonio, Norbert, jinak sedmnáctiletá holka.“
V již zmiňovaném roce 2004 brali body na Buggyrách tři mistři Evropy, je otázkou, zdali něco podobného nemůže tým zopakovat v blízké budoucnosti?
„Až tak moc optimisticky bych to neviděl. Téo má sice vítězný potenciál, ale na případný titul si bude muset počkat. V případě Davida trval proces čekání sedm let. Aliyyah letos vyzkoušela tuším šest různých závodních aut, uvidíme, jakým směrem se bude ubírat její závodní kariéra dále,“ říká Martin Koloc.
Petr Bošnakov
Buggyra
