Chorvatsko 2023: V schengenu a s eurem
Co udělá zdražení cesty, ubytování s českým zájmem o Jadran?
Co nás čeká při cestě do Chorvatska, které je jednou z nejlákavějších letních destinací pro české motoristy v roce 2023? Rozhodně vyšší platby za dálniční známky v Maďarsku, malé navýšení v Rakousku a Slovensku, stejně jako zřejmě navýšení i ve Slovinsku. Dále vyšší ceny pohonných hmot, které naprosto tradičně v létě rostou.
Zato v samotném Chorvatsku pak hladší průjezd přes hranice a placení eury. Za služby a soukromé ubytování si pak mohou podle odhadů letos Chorvaté říct v meziročním srovnání o zhruba 10 % více než v roce 2022. Zkrátka, s tím vším je třeba počítat, radí odborníci ÚAMK. A teď konkrétně.
O zvýšení cen dálničních elektronických známek na Slovensku a v Rakousku jsme už české motoristy informovali. Nejžádanější 10denní viněty se u našich východních sousedů zvýšily jen o 2 euro, tedy na 12 euro. V Rakousku se pak navýšila cena jen minimálně, a to na 9,90 €. Tedy nic zásadního. Slovinsko v daný okamžik ještě neupřesnilo, zda bude měnit cenu.
Naproti tomu druhá trasa přes Maďarsko přinese zásadní zdražení nejčastěji kupované 10denní viněty, a to na celkovou částku 5 500 HUF, tedy přibližně 345 Kč. Chorvatsko sice upřesňuje ceny za mýtné bezprostředně před letní sezónou, ale již avizovalo pouze převod platby na euro v poměru 7,5345 kuny = 1 euro. Navíc při převodu se zaokrouhlovalo dolů, nikoliv nahoru.
Je i další důvod, proč se na mýtnicích za ujeté kilometry nebude v roce 2023 platit více. Chorvatsko chystá zásadní změnu od roku 2024, maximálně pak od roku 2025, kdy systém mýtných bran nahradí elektronický účet, z nějž, například prostřednictvím chytrých mobilů, bude po projetí mýtného místa stažena automaticky odpovídající částka.
Není tedy vhodné v současnosti nic zásadnějšího, včetně cen měnit. To přijde až s příchodem nového systému.
V lednu 2023 je nemožné odhadovat letní vývoj cen pohonných hmot, ale dá se očekávat jejich zvýšení. V každém případě lze očekávat, že Chorvatsko i Slovinsko v případě nutnosti opět zastropují ceny, u Jadranu se pak případně mění vždy k úterý následujícího týdne.
Co přinese českým motoristům vstup Chorvatska do schengenského prostoru? Jednoznačně změny na hranicích. Přesněji předpokládaný konec dlouhých kolon na slovinsko-chorvatské a maďarsko-chorvatské hranici. Dosud totiž měla země u Jadranu povinnost v rámci EU zajistit hranice se zeměmi vně tohoto prostoru, tedy se Srbskem, Černou Horou i Bosnou a Hercegovinou.
To se stalo, a tudíž nejsou nezbytné kontroly všech pasažérů přestupujících hranice do a vně schengenského prostoru a potažmo EU. Tím by se zásadně mělo změnit jedno, hraniční přechod Gruškovje-Macelj, hlavní na trase Maribor- Záhřeb, otevřený 24 hodin denně, by se mohl stát zásadně „lákavějším“, bez kolon. Navíc se vstupem do schengenského prostoru zřejmě bude možné využívat k překročení hranic i menší přechody, dosud bylo možné volit výhradně ty, označené jako mezinárodní.
Z druhé strany o co klidnější bude přechod hranic o to větší kolony v nejvypjatějších okamžicích letní sezóny lze očekávat u mýtných bran a především v Zagreb-Lučko.
A naopak vzhledem ke zdražení slovenské i maďarské dálniční známky a absence kompletní dálnice na trase k Jadranu nebude trasa přes Slovensko a Maďarsko pro české motoristy až tak lákavá. Dodejme pro úplnost, že zjednodušení při přestupu hranic se bude týkat letecké dopravy do Chorvatska až od 23. března 2023.
Co očekávat od přechodu jadranské země, dvacáté v pořadí, do zóny používající euro? Totožné nebo minimální navýšení cen pokud jde o velké obchodu s potravinami jako je Lesnina, Lidl, Interspar a podobně. Tam totiž, jak se vyjádřili vysocí vládní představitelé země, mají dostatek nástrojů, jak zamezit neoprávněnému navyšování cen v souvislosti s přechodem na euro.
Tím se mají na mysli kontroly, postihy u zjištěných případů, stejně jako možnost zastropování cen potravin, protože tím trpí nejen turisté, ale i domácí.
Nicméně v současnosti se hovoří o celkem 1700 nahlášených případech, kdy v souvislosti s přechodem na euro došlo v zemi k navyšování cen. Týká se například pečiva a chleba. V restauracích poukazují jejich návštěvníci na zvyšování cen kávy. Jejich běžné ceny se pohybovaly vloni od 10 do 15 kun za šálek espressa. Nyní je obvyklé, že je cena vyšší zhruba o 2 – 3 kuny, tedy o 7 až 10 Kč.
Pro české a ostatní turisty je nicméně mnohem zásadnější, že především soukromí ubytovatelé avizují v průměru 10% zdražení za pronájem apartmánů. Ani v tomto případě asi není na místě vše „svádět“ na přechod Chorvatska na euro. Vezměme v potaz, že oficiální statistika z listopadu 2022 hovoří o meziroční 13% inflaci.
I když patří Chorvatsko do pětice zemí EU s nejnižšími platbami za elektřinu, ke zdražení přesto došlo. Podobně rostou ceny za pitnou vodu, která je především na ostrovech drahá. Takže … Za ubytování, podobně jako za některé potraviny nebo i parkování, nakupování na trzích si prostě v létě 2023 u Jadranu připlatíme. Zda natolik, že to ovlivní zájem Čechů o tuto destinaci, to asi nelze předpokládat, vždyť zároveň rostou ceny i v ČR, stejně jako silná koruna může dovolenou za eura „zlevnit“.
Do letní sezóny lze počítat s tím, že zhruba tři tisíce bankomatů v zemi bude dostatečně zásobeno novou měnou. Na tu už hlásí plnou připravenost 19 hlavních bank. Nicméně do 21. dubna je třeba počítat s tím, že bankomaty budou vydávat především bankovky v hodnotě 10 a 20 euro a až následně vyšších hodnot 50 a 100 euro.
V sezóně už tedy se nepředpokládají problémy s nedostatkem mincí pro vrácení za platby.
Co s kunami, které vám zůstaly v peněženkách z loňské dovolené? Jednak je mohou v Národní bance až dokonce února 2023 vyměnit za jinou měnu. Vzhledem k výhodnému kurzu koruny a eura by specialisté doporučovali těm, kdo chtějí v létě k Jadranu, aby vrátili co nejdříve „staré“ kuny a naopak nakoupili za koruny euro na letní dovolenou, vždyť na celé trase do Chorvatska je jedinou cizí zemí, kde euro neuplatníte, jen Maďarsko. Druhou možností co s kunami, je jejich výměna přímo v Chorvatsku. A to v bankách a po jistou dobu dokonce na poštách.
Pokud jde o návštěvníky z cizích zemí, loňský výsledek jen tak tak, že nepřekonal předcovidové roky. Němců přijelo tolik, že představují téměř 25 milionů přenocování, Slovinci jich uskutečnili 10 milionů, Rakušané přes 8 milionů, Poláci bezmála 7 milionů a Češi zhruba 6 milionů přenocování. Což představuje asi 800 000 českých turistů. Zda tolik našinců navštíví Jadran i v roce 2023 je těžké nyní předpovědět.
Jakou tedy odborníci ÚAMK očekávají letní turistickou sezónu 2023 v Chorvatsku? Vyšší ceny jak za cestu, tak za ubytování a některé služby, skutečně přijdou. Nicméně nejde o skokové zdražení.
Lze tedy očekávat jisté váhání části tradičních českých návštěvníků, kteří měli dovolenou u Jadranu za „levnou dovolenou u moře“, ovšem s ohledem na rostoucí ceny v samotné ČR, stejně jako geografickou i jazykovou blízkost lze očekávat, že Jadranské moře bude i v roce 2023 „českým mořem“.
Zdroj UAMK
