Zdravím ledovou rodinu
Letošní sezónu jsem vám chtěl podrobně ukázat, jak to chodí v našem výjimečném a zcela bláznivém sportu.? Byla to sice opět bohužel sezóna jak bez Ruska a Kazachstánu, tak bohužel i bez Heerenveenu a dalších závodů GP.
První cesta byla do Švédska na zdejší superligu. Zcela bez tréninku (pouze posilovna) jsme s naším teamem po pátečním sklouznutím na rybníku vybojovali pro team Gävle o víkendu 10 a 12 bodů.
Další víkend kvalifikace do GP, věděl jsem, že jak bude držet technika, postup by měl být do osmého místa v pohodě. Vše si sedlo a bylo z toho krásné druhé místo. Ze Švédska odjíždíme s úsměvem, ale nohama na zemi.
Následuje Evropa v Polsku, ambice konečně na bednu jsou, ale. Jezdecké chyby a druhý den záhadný problém s oběma motocykly, na bednu to ale stejně dalo.?Tímto ještě jednou děkuju Honzovi za půjčení jeho motorky. No a bylo z toho jako už klasicky na Evropě celkové čtvrté místo.
Volné závody v Berlíně jako na houpačce.
Jezdecká chyba, vyškublý chcípák, poslední jízdu jsem musel zabrat a dostal jsem se do finále. Nejel sem však ideální stopu a kluci mně ujížděli víc a víc. Zase brambora.????
Konečně poslední závody v Inzellu.
Po kvalifikaci ve Švédsku jsem nemyslel na nic jiného než na tento poslední závod, kde se za dva dny rozhodne o všem. Trénink – nastavení motorky, trysky, převody, vše super, až na ty starty. Spojka klouzala a klouzala. Nejhorší věc, rozebírat motorku před závody. Ale nakonec to nebyla povolená matka co drží spojkový koš, ale zapeklé lamely na beton. Člověk to jezdí přes deset let, ale furt se učí. Takže nové lamely a nevyzkoušená spojka a starty vypadaly, jak vypadaly. A k tomu jsem ani v sobě nenašel ten optimální bojovný rytmus válečníka. 12. a 13. místo nebylo to, proč jsem sem jel a investoval do toho svůj čas a všechny moje peníze a peníze mých sponzorů. Zklamal jsem jak sebe, tak všechny co mě sledují a podporují mě. Čím je člověk starší, naučí se prohrávat, ale tohle byla fakt hrůza.
Člověk se nad tím musí povznést, ale teď přichází životní fáze rodina, bydlení, dítě. A člověk do toho nemůže utopit všechny svoje úspory, postrádá to smysl. U nás už nemrzne, prize money na závodech ME a MS ti dají na lízátko chupa chups. A od české federace dostaneš za výsledky peníze, které nestačí ani na vyjetí po roce z garáže, taková je realita. Nehledě na to, že jde doba dopředu, motory mně docela jedou na malé dráze, ale na těch dlouhých rovinkách už je rozdíl ve výkonu znát a ne, opravdu nemohu jít a koupit za 8000 euro nový motor.
Tak teď přichází otázka být či nebýt.??
Člověk za ty roky něco málo dokázal, mám kamarády a známé defakto po celé severní Evropě a všude jinde. Prostě jak říkám, jsme jedna velká ledová rodina. Nevím, jak to se mnou bude příští sezónu, ale rozhodně neříkám, že končím. Člověk to prostě miluje, tak třeba si dám jednu sezónu jako mechanik a pak se uvidí nebo jenom kecám a stejně zase pojedu. ? Ať tak nebo tak,
DĚKUJI MOC CELÉ SVÉ RODINĚ, SPONZORŮM, KAMARÁDŮM A ZNÁMÝM
Lukáš Hutla
