YARTU podium k obhajobě nestačilo, titul získala po finálovém závodě FIM EWC v Bol ď Or YOSHIMURA SERT MOTUL.
Po tradičním startu s rozběhem k motocyklům, který byl naplánován v sobotu 14. září na třetí hodinu odpolední, se ujal vedení Gregg Black (YOSHIMURA SERT MOTUL), kterého následoval Illya Mykhalchyk (BMW MOTORRAD WORLD ENDURANCE TEAM), třetí byl Niccolò Canepa (YART YAMAHA), čtvrtý Randy de Puniet (KM 99) a TOP 5 uzavíral v prvních zatáčkách Alex Romero Toledo (TEAM BOLLIGER SWITZERLAND).
Do dvacetičtyř hodinového dobrodružství na okruhu Paul Ricard odstartovalo všech 45 posádek. První pád zaznamenal experimentální motocykl #45 (Gabriel Pons).
Bohužel již během první hodiny se rozhodlo, že Suzuki #12 odpadne z boje o titul největší rival YART Yamaha #1, jehož součástí je i brněnský jezdec Karel Hanika. Niccolò Canepa se na konci svého prvního stintu pohyboval na páté pozici se ztrátou okolo 20 sekund na první F.C.C. TSR Hondu France. Jeden stint v Bol ď Or je o něco kratší než obvyklých cca 52 minut a trvá okolo třičtvrtě hodiny.
Na motocyklu rakouského týmu došlo v posledním kole před zastávkou v boxech a v rychlosti přes 300 km/h k destrukci zadní pneumatiky Bridgestone, která poškodila elektroniku pod sedákem. Naštěstí Noccolò nespadl a opatrně dovezl stroj k opravě do garáže. Tam tým „nechal“ pět minut a se ztrátou třech kol se na 41. pozici vydal Marvin Fritz na stíhací jízdu.
Naprosto stejný problém postihl ve druhé hodině i F.C.C. TSR Hondu France, v jejímž sedle byl právě Josh Hook a opět se jednalo o pneumatiku Bridgestone.
Na rozdíl od Yamahy, u Hondy trvala oprava ještě o pět minut déle a naděje na první umístění na stupních vítězů v sezóně byly ty tam.
U Suzuki tomu prvně nevěnovali velkou pozornost, ale jakmile se defekt pneumatiky objevil i u F.C.C. TSR Hondy, tak zpozorněli a protože i Yoshimura SERT Motul používá stejnou značku obutí, jako oba postižené týmy, rozhodli o eliminaci rizika a do závodu nasadili měkčí směs. Samotný výrobce poté pneumatiku pod označením 13 vyřadil ze závodu, takže ji později nebylo možno použít.
Tomuto problému zřejmě nahrál i vývoj počasí, v předchozích dnech byl v oblasti nárazový vítr o rychlosti vichřice, který ochlazoval dráhu, ale pro závod tomu bylo jinak a bylo horko bez větru. Na tuto skutečnost i po svém prvním stintu poukázal Niccolò Canepa, kdy sdělil, že se jeho tým v tréninku více soustředil na čas, než na chování pneumatik za rozdílného počasí.
Problémy soupeřů umožnily, aby se na první místo usadila bez nervů jedoucí YOSHIMURA SERT, na druhé místo se propracovalo BMW MOTORRAD, třetí byla Honda Viltaïs, čtvrtí KM 99 a na pátém místě skvěle jedoucí nový maďarský stockový tým HUNGARIAN ENDURANCE RACING TEAM.
8 hodin:
Pro první bonusové body, které se udělují v případě dlouhého čtyřiadvacetihodinového klání po osmi hodinách si dojely posádky v tomto pořadí: #12 YOSHIMURA SERT MOTUL (10 bodů); 2. #37 BMW MOTORRAD WORLD ENDURANCE TEAM (9 bodů); 3. #99 KM 99 (8 bodů); 4. #333 Honda Viltaïs Racing (7 bodů), na pátou pozici se již propracoval tým YART YAMAHA (6 bodů). Nejlepší tým kategorie Superstock #9 TECMAS MRP BMW RACING byl šestý, slovenský MACO RACING jel sedmnáctý a kazašský tým UNISERV MOTO82 TEAM v čele s Karlem Peškem se pohyboval na 34. pozici.
Polský tým WÓJCIK, který standardně nasazuje do závodů vytrvalostních motocyklů stroje do obou kategorií byl po osmi hodinách na 23 místě celkově (jedenáctí v kategorii Formula EWC). Tým TSR Honda France klesl za Poláky na 24 pozici.
Velmi zajímavá situace byla v kategorii Superstock, kdy průběžně vedoucí tým #55 National Honda Motos FMA nastoupil do závodu s náskokem 53 bodů, ale za kvalifikaci a po osmi hodinách žádné nezískal (26 pozice), naopak bojoval s technickými problémy a musel měnit rozbitou stupačku a chladič (potíže s přehříváním).
Nejvíce „dýchal“ na záda National Motos tým #41 CHROMEBURNER-RAC 41, který v té době ztrácel pouhých osm bodů.
Těsně po osmé hodině závodu zastavil Florian Alt v garáži, aby francouzský tým Honda Viltaïs vyřešil problém s vadným číselným panelem.
Mezitím ukončil své působení v závodě nováček #713 Hungarian Endurance Racing Team (první odstoupivší tým – porucha motoru); #11 KAWASAKI WEBIKE TRICKSTAR, za kterou nastoupil do závodu David Checa (taktéž porucha motoru); #112 LCR ENDURANCE a #97 ADSS 97 (problém s přehříváním).
Další pohroma nastala pro rakouský tým YART YAMAHA těsně před dokončením 15 hodin Bol ď Or. Potom co v úvodním stintu postihl YART problém se zadní pneumatikou, se postupně sestava Niccolò Canepa, Marvin Fritz a Karel Hanika vrátila do závodu a „prokousala“ se pořadím z jednačtyřicáté pozice až na průběžné třetí místo se ztrátou čtyř kol na Suzuki. V té době byl za řídítky Yamahy R1 Karel Hanika, když jeho tým na monitorech s hrůzou sledoval, jak byl nucen zastavit v první zatáčce vlivem technických potíží. Nejprve se Karel pokoušel najít a opravit závadu přímo na obslužné komunikaci, poté byl i s motorkou naložen na svozový vůz a oprava mohla proběhnout v garáži.
Tentokrát už YART nechtěl dopustit žádné další dramatické situace a vyměnil elektroniku na celém motocyklu. Touto druhou neplánovanou zastávkou ale strávil v boxech dalších dvacet minut a i když závod končí až šachovnicovou vlajkou a po dvacetičtyř hodinách, bylo jasné, že o první obhajobě titulu pro Yamahu v endurančním závodění si můžou nechat zdát.
16 hodin:
S náskokem pěti kol a porcí dalších deseti bodů si upevnila vedení po 16 hodinách YOSHIMURA SERT MOTUL (492 kol). Gregg Black, Dan Linfoot a Étienne Masson zatím neměli v plánu slavit, protože konec závodu nebude dříve, jak ve tři hodiny odpoledne. Druhý byl i přes pád tým BMW Motorrad World Endurance. V čase 2:34 havaroval Hannes Soomer, pád se neobešel bez zranění a kolegové Illya Mykhalchyk s Markusem Reiterbergerem byli připraveni závod dokončit ve dvou. Třetí byla Honda Viltaïs, čtvrtí KM 99 a na páté místo postoupil nejlepší tým kategorie Superstock #25 Étoile.
Nešťastná noc to byla pro týmy, které předčasně vypadly kvůli mechanické závadě. Byly jimi: BMRT3D maxxess Nevers, Honda No Limits, Tati Team Beringer Racing, Team Bolliger Switzerland a Uniserv Moto82. TSR Honda France se po ztrátě 10 minut v boxech během druhé hodiny probojovala na osmé místo. Ve 4:20 odstoupil stockový tým Tecmas MRP BMW a tím byly jeho naděje na slávu v Bol ď Or zmařeny.
V klasifikaci posádek Superstock byli za týmem Étoile na druhém místě #18 SAPEURS POMPIERS, třetí #111 AVIOBIKE BY M2 REVO a čtvrtí #41 CHROMEBURNER-RAC 41.
24 hodin:
Vítězi Bol ď Or 2024 se po bezchybném výkonu stalo jezdecké trio Gregg Black, Dan Linfoot a Étienne Masson na stroji Suzuki. Tým YOSHIMURA SERT MOTUL tak v jižní Francii splnil všechny své cíle a po technických problémech týmu YART YAMAHA měli
na své straně i potřebnou dávku štěstí a získali po roce 2021 mistrovský titul. Vítězný tým byl odmávnut v čase 24:01:28.767, po ujetí 737 okruhů a 28 zastávkách v boxech.
„Samozřejmě, když se připojíte k týmu, jako je Yoshimura SERT Motul, očekáváte, že budete mít výsledky, abyste mohli bojovat o šampionát, ale vyhrát šampionát v prvním roce je pro mě snem,“ řekl Linfoot, jediný jezdec Yoshimura SERT Motul, který skončil na stupních vítězů ve všech čtyřech závodech EWC této sezóny. „Vyhrát Le Mans, být druhý ve Spa, třetí v Suzuce a nakonec vyhrát Bol d’Or a získat šampionát je neuvěřitelná zkušenost. Pracovat s tímto fantastickým týmem a mými úžasnými parťáky, celým personálem, byl to fantastický rok. Je to úžasný okamžik.“
Gregg Black, který se pro závod Bol ď Or zotavil ze zranění ruky, které utrpěl při testu v Suzuce řekl: „Zranit si zápěstí byl docela těžký okamžik po vítězství v Le Mans a umístění na stupních vítězů ve Spa. Po zranění v testu na Suzuce nastala docela komplikovaná přestávka, která mě vyřadila ze závodu. Ale Cocoro (Atsumi), Dan (Linfoot) a Albert (Arenas) odvedli skvělou práci a získali důležité body pro šampionát.
Byly to pro mě dva komplikované měsíce, kdy jsem dostával zápěstí zpět do kondice a snažil se mít psychickou i fyzickou sílu, abych se vrátil na motorku. Na motorce prochází zápěstím hodně síly a nebyl jsem si na 100 procent jistý, jestli se vrátím, ale udělal jsem všech svých 10 stintů v závodě, snažil jsem se udržet tempo a být co nejrychlejší.“
Se ztrátou sedmi okruhů projel jako druhý v pořadí belgický tým KM 99 (Yamaha), který získal své první pódium v EWC ve svém druhém roce v šampionátu a v sestavě Randy de Puniet, Jérémy Guarnoni a Florian Marino zakončili sezonu jako nejlepší nezávislý tým.
Randy de Puniet poznamenal: „Na začátku roku jsme udělali pár chyb, ale po Suzuce jsme už žádné neudělali. V tomto závodě jsme měli trochu štěstí, SERT byl příliš rychlý, tempo bylo neuvěřitelné, BMW také, ale na konci závodu měli nějaké problémy, a proto jsme skončili druzí. Pro tým je to perfektní výsledek, pro mě také, i když bych jednoho dne chtěl vyhrát vytrvalostní závod.“
Oficiální tým Yamalube YART Yamaha EWC zahájil dramatickou rozhodující bitvu Bol ď Or o titul se sedmi body náskoku na Yoshimuru SERT. Přestože nakonec po technických problémech rakouský tým dokázal dojet se ztrátou devíti okruhů na KM 99 a 16 kol na Suzuki na třetím místě, k zisku titulu to nevedlo, chybělo 14 bodů. Zklamání bylo o to větší, že Niccolò Canepa oznámil konec kariéry a po třetím titulu mistra světa toužil. I přesto se zapíše do historie EWC jako jedna z největších osobností.
„Tohle není přesně ten závod, ve který jsme doufali, doufali jsme, že budeme bojovat se SERTem trochu víc a trochu víc jim ztížíme život,“ řekl Canepa. „Bohužel jsme měli problém v prvním stintu a nikdy jsme v tomto závodě nebojovali o vítězství. Kvůli problému, který jsme měli v prvním stintu, jsme měli problémy po celý závod. Ale nikdy jsme nečekali, že budeme dnes na stupních vítězů, takže musíme být rádi za toto třetí místo, protože to pro nás byl těžký závod.“
Ve Světovém poháru Superstocků zvítězil v Bol ď Or Team 18 Sapeurs Pompiers CMS Motostore (celkově na čtvrtém místě), druhý a celkově šestý byl tým CHROMEBURNER-RAC 41-HONDA a stupně vítězů doplnil na třetím místě TRT27 AZ MOTO (celkově sedmí v pořadí).
Mathieu Gines (Team 18 Sapeurs Pompiers) poznamenal: „Určitě jsme to nečekali, ale snažili jsme se zajet co nejlepší závod se všemi mými týmovými kolegy a týmem. Odjeli jsme dobrý závod s velmi konstantními stinty. Byl to velmi dobrý výkon, možná menší výkon než tým, který se umístil na špici kvalifikace, ale nakonec tento tým závod nedokončil. Dokončili jsme perfektní závod s pěknou motorkou.“
Že ani náskok 53 bodů nemusí přinést pohodu a klid do závěrečného dějství, o tom se jednoznačně přesvědčil nový vítězný tým Světového poháru National Motos Honda FMA, který si prožil na okruhu Paul Ricard doslova martyrium s několika technickými poruchami. Před začátkem závodu byl jeho největší soupeř 3ART BEST OF BIKE s 55 body zdálo se dostatečně daleko.
Valentin Suchet (National Motos) k průběhu dramatického závodu řekl: „Upřímně řečeno, byl to opravdu náročný závod, zejména psychicky. Mysleli jsme si, že to bude jednoduché, žádný tlak, prostě jet náš závod, ale takhle to nebylo. Nejprve jsme si mysleli, že nás postihl jen malý mechanický problém, žádný velký problém – dohoda, zase jsme se rozjeli… pak další problém a další a další – pak řetěz, pak chladič a všechno, co s tím bylo. Po prasknutí řetězu jsem poškodil řazení, musel jsem ho vrátit , a to ještě pokazilo brzdový třmen.
Když jsem se vrátil potřetí, měl jsem slzy pod helmou, byli jsme vyčerpaní, úplně vysátí a v hlavě jsem si myslel, že ano, byla to absolutní noční můra závodu, ale nakonec jsme byli odměněni za všechnu tvrdou práci, kterou jsme v posledních dvou letech vynaložili.“
National Motos nakonec závod dokončil celkově na 17. pozici a desátý ve své kategorii a získal 11 bodů do celkového hodnocení. Jelikož se jednalo o jejich nejhorší výsledek, této sezony, tak dle pravidel jim byl vyškrtnut. Pro tradiční tým National Motos bylo velmi důležité, že se společně s několika dalšími týmy Superstocků zúčastnil třetího kola v japonské Suzuce. Tam získal 17 bodů a i když vyšel v Bol ď Or naprázdno, tak o čtyři body uhájil titul před Chromeburner-RAC 41-Honda.
Maco Racing Team, Wójcik Racing Team a Mana-au Competition obsadili ve Formuli EWC nejlepší umístění v sezóně na pátém, šestém a sedmém místě.
Pořadí v cíli a průběžné výsledky :
Pořadí po 8 hodinách: Bol d’Or_ 2024_klasifikace po 8 hodinach
Pořadí po 16 hodinách: Bol d’Or_2024_klasifikace po 16 hodinach
FIM EWC 2024 – konečné pořadí týmů: FIM_EWC_2024_konecne poradi tymu
FIM EWC 2024 – konečné pořadí jezdců: FIM_EWC_2024_konecne poradi jezdcu
FIM EWC 2024 – konečné pořadí továren: FIM_EWC_2024_konecne poradi tovaren
FIM EWC World Cup 2024 – konečné pořadí týmů: FIM_EWC_2024_konecne poradi tymu
FIM EWC World Cup 2024 – konečné pořadí jezdců: FIM_EWC_World_Cup_2024_konecne poradi jezdcu
FIM EWC World Cup 2024 – konečné pořadí továren: FIM_EWC_World_Cup_2024_konecne poradi tovaren
Text a foto: David Vychopeň / Motor MAX
Zdroj: FIM EWC