Obrázkové poohlédnutí po Monaku:
Znovushledání po 40 letech s Tolemanem a Johanssonem
Když jsem v květnu roku 1984 poprvé na vlastní oči spatřil Monako, které jsem do té doby znal jen z televize nebo časopisů, tak to bylo, jako vstoupit do nereálného ráje. V dobách velké ceny bylo rovněž branou do motoristického ráje. Je neuvěřitelné, že právě tam až do poloviny 90. let provozovali politiku volně přístupného paddocku.
Na F-Liberty tam ale už dobrých 15 let nejezdím. Dnes už v Monaku vládnou nesnesitelné restrikce a výlet do knížectví znamená kvůli jeho prťavosti i mnoho dalších nesnází. Monako pro mne přesto dále ztělesňuje „ryzí Formuli 1“ – díky senzačnímu podniku Grand Prix Historique.
A tak budu i po 40 letech na cestě kolem San Rema, Ventimiglie a Mentonu pociťovat blížíci se „bránu ráje“.
Text a foto: Roman Klemm
Rajské časy v Monaku roku 1984: volný vstup do paddocku pro každého! Právě přivezli zničený Tyrrell, ve kterém Martin Brundle přežil těžkou nehodu v Tabákové zatáčce. Střípek karosérie mi tehdejší shooting star podepsal o 25 let později…
To byl James Hunt… Moje jediná fotka šampiona roku 1976 vznikla roku 1985.
Roku 1985 jsem při Grand Prix v Monaku takto zle vyzbrojen „přežil“ 4 dny a studené noci…
Oba nepovedené Brabhamy-BMW BT55 Patreseho a de Angelise míří roku 1986 do Tabákové zatáčky. Říman se zabil o několik dní později…
Drzost někdy vítězí: Roku 1988 jsem se bez akreditace dostal do vlásenky Loews, kterou právě zvládá Tarquiniho Coloni-Ford.
Senzační Monaco Historique 2006, kdy jsem měl čest strávit hodně času s Philem Hillem a jeho ženou Almou. Těžce nemocný mistr světa sezony 1961 zemřel o dva roky později.
Při „Historique 2008“ slavil kníže Albert své 50. narozeniny, ke kterým mu Fulvio Maria Ballabio daroval neuvěřitelně ošklivý supercar ALA50 „Made in Monaco“.
Italská trojka při Historique 2010: Pierluigi Martini, Emanuele Pirro a Paolo Barilla
K těmhle obrázkům Rascasse z roku 2011 patří jedna z nejpodivnějších historek, které jsem kdy zažil. Bylo by to dlouhé povídání…
Historique roku 2012 navštívili Jean-Pierre Beltoise s jeho ženou Jacqueline Cevertovou….
Tuhle fotku jsem na internetu dlouho hledal: Roku 2012 jsem pomáhal roztlačit Alfu Romeo s Arturem Merzariem v kokpitu!
Hromadná nehoda vozů GP2 v St. Devote roku 2013. Jednou jsem byl výjimečně na správném místě… Tehdejší Grand Prix F1 ale byla mou poslední v Monaku. Podnikem č.1 je tam jednoznačně „Monaco Historique“.
Roku 2014 jsem měl možnost, sáhnout si na vůz, který vyhrál první GP F1, kterou jsem navštívil: Renault RE40 z roku 1983.
Stálice každé Monaco Historique je Jacky Ickx, hrdý otec dcery-závodnice Vaniny.
Roku 2016 se nestaral o nastavení Ferrari 312B Paola Barilly nikdo jiný, než geniální ing. Mauro Forghieri.
Mnoho fotek z Monaco Historique má predikát „ta poslední“. Jako takhle z roku 2016 při snídani Stirlinga a Suzie Mossových. Tehdy jsem věděl, že Sira Stirlinga fotím naposledy.
Překvapení podniku roku 2016: Na svou konstrukci Maki 101C se přijel podívat sám Masao Ono. Jeho jezdec z roku 1974 Howden Ganley nevěřil vlastním očím a my kolem také ne!
Další z „posledních“ fotek: očividně výborně naladěný Vic Elford…
…a nemocí poznamenaný Patrick Tambay roku 2018.
Prolhaní diktátoři pozastavili roku 2020 závodění a normální život: Tak jsme tedy alespoň navštívili knížecí muzeum automobilů.
Trapas roku 2022: Charles Leclerc nezvládl Ferrari z roku 1974 a zaparkoval ho do hrazení Rascasse hned přede mnou.
Povedené 40leté jubileum: roku 1984 jsem v Monaku viděl Toleman TG184 a Stefana Johanssona poprvé. Senna s tímto vozem dojel senzačně druhý, Švéd tehdy hledal v paddocku práci. Letos jsme se v knížectví setkali znovu.