LOPRAIS TATRA TEAM & DAKAR CLASSIC
Pátý ročník Dakar Classic uzavřela dvanáctá etapa se startem a cílem v Šubajtá, jejíž součástí byl jeden poslední navigační test. Posádky s tatrovkami na jeho trati nezaváhaly a při premiéře Loprais Tatra Teamu mezi „klasiky“ se v cíli radovaly z velkého úspěchu: prvního a druhého místa ve skupině H2 Truck.
„Dakar Classic pro mě byl velkou premiérou nejen v cross-country rally, ale vlastně i za volantem kamionu, protože řidičák pro skupinu C jsem získal teprve měsíc před Dakarem,“ říká Igor Pazdera, jenž společně s navigátorkou Olgou Lounovou a mechanikem Milanem Holaňem dovedl k vítězství repliku Tatry 815-2 „Puma“.
„Musím říct, že to byl nádherný zážitek. Nádherné místo, mix cest, písek, kamení, keře, stromy, duny, rychlé pisty… Mělo to všechno. Auto bylo dokonale připravené, skvělá posádka, super tým. Nemělo to kam uhnout!“
„A pokud jde o umístění… Před startem jsem říkal, že chci hlavně dojet. Po první etapě jsem byl smutný, že děláme maximum, ale sbíráme strašně moc trestných bodů. Ale potom jsme zjistili, jak vše funguje, a začali do toho šlapat. Po týdnu jsme byli první a už to nepustili. Technické potíže jsme neměli a defektům jsme se vyhýbali. Je to pohádka. Neskutečné! Tatra nezná bratra! Děkuji všem, kteří nás podporovali a fandili nám,“ vzkazuje nadmíru spokojený Igor Pazdera.
Nadšený ze své premiéry v Dakar Classic je i Jiří Husek, který si společně s Lubomírem Dočkal, Dominik Holaň a zrenovovanou Tatrou 815 4×4 HAS dojel pro druhé místo.
„Celkově to byl velký zážitek a spousta nových zkušeností,“ rekapituluje Jiří Husek. „Určitě to není záležitost pro ‚malý kluky‘. Člověk musí úplně eliminovat pocit strachu, zachovat chladnou hlavu, přemýšlet a jet s velkým respektem k danému terénu a celkové situaci. Rozhodně to není procházka růžovým sadem. Jsou okamžiky, kdy si užíváte okolní přírodu, ale pak přijdou chvíle, kdy toho máte úplně plný brejle, zamotané ruce a stažený zadek.“
„Byli jsme tu poprvé, tak sám nemůžu srovnávat, ale posádky, která absolvovaly předchozí ročníky, tvrdí, že letos to bylo opravdu nejtvrdší, a to jak co do délky, tak náročnosti. Proto jsem rád, že jsme to celkově zvládli a drželi se statečně,“ uzavírá Jiří Husek.
PR