Text a foto: Roman Klemm a jeho archív
Práci 78letého Itala Giorgia Pioli zná chtě-nechtě každý fanda formule 1. Piola je jakýmsi „Václavem Králem nadruhou“. Od konce 60. let totiž jeho náčrty a výkresy do nejposlednějšího detailu vysvětlují čtenářům těch nejvlivnějších odborných časopisů technické fígle a výmysly techniků. Na rozdíl od Krále ovšem nikdy nenakreslil vlastní vozidlo. V rámci Minardi Days v Imole jsem navštívil jeho přednášku o technickém vývoji F1 a poté jsem mu položil několik vlastních otázek.
RK: Jste samozřejmě známým jménem světa F1 a vaše výkresy znám již od dětství. Jak dlouho jste již „členem cirkusu F1“?
GP: Kreslil jsem už celý život, první časopisy začaly mé kousky publikovat koncem 60. let. Od roku 1970 jsem pak dostával zakázky od nejvlivnějších listů v Itálii, brzy na to i od vlivných časopisů v Anglii, Francii a Německu (Autosport, Sport.Auto). Pak následoval „zbytek světa“.
RK: Svými díly jste ale jen „komentoval“ práci jiných. Nepopadla vás někdy chuť, vrhnout se na vlastní konstrukci?
GP: Vlastně ne. Nemám k tomu vzdělání. Myslím, že jsem spíš umělec, než konstruktér – i když samozřejmě musím znát všechny souvislosti toho, co chci zobrazit.
RK: Takže jste sám z „vlastní hlavy“ nikdy nic nenamaloval?
GP: Byla tu jediná výjimka. V polovině 70. let zaváděl Ford svou novou Formuli F2000 pro vozy se slicky a křídly. Jeden italský tým mě vyzval, abych navrhl karosérii jejich monopostů. Šel jsem do toho, protože mi jako honorář nabídli kokpit jejich druhého vozu! Měli šasi Tecno-F3 od Jeanna-Pierra Jaussauda a já ho obdařil přídí, která připomínala Chevron, bočnicemi a křídlem. Má týmová jednička tehdy šampionát vyhrála, porazil dokonce Tea Fabiho a já byl už proto na svou práci hrdý.
RK: Když už jste sám nechtěl navrhovat techniku, vzpomínáte na příležitosti, kdy jste nad tím, co vymysleli jiní musel kroutit hlavou?
GP: Nejednou! Spontánně mě v tom ohledu napadá McLarem M28 navržený Gordonem Coppuckem. Tehdy to ještě bylo tak, že nás novináře týmy zvali k představení vozů a relativně podrobně nám je předváděli (viz foto). Bylo to koncem sezony 1978. Tehdy kraloval F1 Lotus Mk79 – „wingcar“, který se všichni snažili kopírovat. Bylo známé, že Mk79 neměl dosti stabilní šasi. Přesto vyhrával. Chapmanův princip wingcaru byl takovou výhodou, že jeho jezdci nemuseli jet ani na 100 procent a přesto vítězili. Coppuck, který se před tím proslavil svým geniálním M23 (viz Piolova kresba), tedy namaloval velmi robustní hranatý wing-car. Když nám ale ukázali jeho bočnice, tak jsem myslel že špatně vidím. Byly příliš úzké! A byly to přeci bočnice a spodek vozu s profilem křídla, co onen přísavný efekt stvářel. Coppuck to prostě nepochopil.
RK: Publikoval jste to tehdy?
GP: Myslím, že jsem to veřejně nehodnotil. John Watson, tehdejší pilot McLarenu ale byl můj dobrý kamarád a já mu toho dne řekl, že Coppuck je idiot.
RK: A jak to dopadlo?
GP: Všichni pamatujeme, jak se Watson s Tambayem roku 1979 s M28 trápili. Během 12. velké ceny v Zandvoortu za mnou John přišel a řekl: „Měl jsi pravdu – je to idiot. To auto je beznadějné…“
