Člen týmu AIX-F2 Karel Kusý
Text: Roman Klemm sr. / Foto: Roman Klemm jr.
Účast v šampionátu FIA-Formule 2 je dnes milionovou záležitostí. Technický a personální objem organizací F2 odpovídá nákladúm F1 80. let. Zatímco fandové vidí na obrazovkách jen „vyhrocení“ celého týmového snažení v podobě závodů, makají desítky členů stájí za kulisami v pozadí Velkých cen.
O životě a úkolech takového „anonymního článku týmu F2“ jsme si ve Spielbergu popovídali s Karlem Kusým, truckiem AIX Racingu.
RK: Co byl první střet malého Káji s rychlými koly?
KK: K těm jsme s kamarády neměli daleko – jsem ze Šternbergu, všechno jasné? Závodníkem jsme se chtěli stát bez výjimky všichni! Kopec jsme sjížděli o závod na koloběžkách – a vždy skutečně vražednou rychlostí.
RK: Dětské snění a skutečný vstup do zákulisí sportu jsou ale velký rozdíl. Co byl v tomto ohledu Tvůj „zlomový moment?“
KK: Asi před 20 lety si jeden z kamarádů opatřil Škodu Felicii pro závody do vrchu. Zeptal se mě, že by potřeboval pomoc – třeba i když mu i jen vypucuju okna. Tím jsem do toho pořádně zabředl a časem jsem se stal něčím jako týmovým manažerem. Když se do toho okruhu lidí dostaneš, tak to jde dál. Přešel jsem pak do Scuderie Praha, udělal si řidičák kamion a později začal u týmu Antonína Charouze v Žebráku. Zůstal jsem i po prodeji stáje investorovi AIX a po jejím přesunu do Německa. Na pracoviště to tedy mám zhruba 900 km…
RK: Co je Tvým konkrétním úkolem v týmu?
KK: V zásadě přeprava materiálu k okruhům a výstavba zázemí v paddocku. V průběhu víkendu údržba našeho zázemí ve stavu, který se dá prezentovat hostům a sponzorům.
RK: Pomáháš i při přípravě vozů, nebo při zastávkách v boxech při závodech?
KK: Proboha ne! FIA jasně omezuje počet techniků, kteří smějí na vozech pracovat, nebo počet mechaniků, kteří provádějí výměny pneumatik při závodech. Kdyby někdo přišel na to, že jsem na auto v paddocku jen máknul, tak by následovala pokuta, nebo dokonce diskvalifikace.
RK: Jak zatím vypadala Tvá sezona?
KK: Jako truckie absolvuji jen evropské podniky, ale i to stojí za to. Jako příklad: po příletu materiálu koncem května ze závodů v Americe jsem byl pro kontejnéry na letišti v Miláně. Tam odtud jsem vše vezl k jednomu spřátelenému týmu F4 v Piacenze, kde jsme s našimi mechaniky vše vybalili a znovu naložili pro odjezd k podniku v Monaku.
Po závodech v Monaku jsem frčel přímo k dalšímu podniku do Barcelony. Ze Španělska jsem materiál odvezl do naší základny v západoněmeckém Andernachu a odtamtud jsem jel vlakem alespoň na jeden víkend „pro čisté trenýrky“ domů. V pondělí jsem tam už ale zase byl zpátky, protože jsme od úterý tady v paddocku Red Bull Ringu a vše připravujeme…
RK: A již příští víkend už „volá Silverstone“…?
KK: Jistě, nejpozději hodinu po startu F1 musíme z paddocku vypadnout. Hned v neděli ráno proto začíná takový náš „soukromý truckerský závod Spielberg-Silverstone“. Jedu odtud přímo tam, abychom mohli od úterý v Anglii budovat zázemí. Po příštím víkendu cestou ze Silverstone vyložíme všechno na pár dní v základně v Andernachu a snad se dostanu před GP Belgie na pár dní domu.
Pak zase pojedu zpět, abych vše naložil pro závody ve Spa-Francorchamps. No a v úterý po Belgii už musím být se vším v paddocku Hungaroringu. Pernej program, co?
RK: Najdeš si ještě čas sledovat výsledky motorsportu?
KK: Ale jo. Pořád ještě tomu strašně fandím…
RK: Jako pro kluka, který vyrůstal v totalismu to musí být ohromná věc, že za AIX nyní jezdí Emmo Fittipaldi a jeho hvězdný otec je stálým hostem Tvého stanu?
KK: Ano. O tom se nám ani nezdálo… Mimo Fittipaldiho pobíhají po paddocku i Montoya, Barrichello a další…
RK: Během Tvého působení v F2 jsi musel poznat hodně jezdců. Přirostl Ti někdo z nich zvláště k srdci?
KK: Nemohu nikoho vyzvednout. Je to prostě tak, že když se usměješ na ně, tak se usmějí také. Jen jednu příhodu pamatuji zvlášť dobře. V zimě jsem vezl Emma Fittipaldiho juniora k tréninku na simulátoru do Belgie a trochu jsme povídali. Já mu vyprávěl, že jsem už od mládí velkým fandou F1 a že je mi 55 let. On se na mě udivěně podíval a řekl: „Tak to ještě pamatuješ doby, kdy závodil táta!?“ Jako bych byl nějaký dinosaurus…
