Po strhující stíhací jízdě se Loprais přiblížil medailovým příčkám.
Pořadatelé Rally Dakar nepřeháněli. Pátá etapa ročníku 2021 byla tak náročná, jak slibovali. Své si na trati užila i posádka Aleše Lopraise s Pragou. Počáteční frustrace povzbudila její členy k ještě většímu nasazení a intenzivní snaha přinesla v cíli kýžené ovoce.
Již při oficiálním představení trati Dakaru 2021 organizátoři varovali, že etapa z Rijádu do Kajsumy bude drsná. Kvůli složité navigaci, kamenitému terénu i velké porci dun. Na poslední položku z tohoto seznamu se Aleš Loprais upřímně těšil, na vše ostatní se společně s navigátorem Khalidem Alkendim, palubním mechanikem Petrem Pokorou a ostatními členy Instaforex Loprais Praga Teamu pečlivě připravovali a koncentrovali.
Dakar však neustále překvapuje. Někdy svou krásou, ale častěji nejrůznějšími záludnostmi a komplikacemi. Tentokrát celá řada posádek – napříč všemi kategoriemi a včetně největších favoritů – uvízla hned na začátku rychlostní zkoušky (456 km) v pasti navigačních chytáků. Výjimkou nebyla ani Lopraisova posádka, která kvůli bloudění už po první desetině speciálky ztrácela přes dvacet minut a byla průběžně až patnáctá.
„Cítili jsme určitou frustraci, ale zároveň nás to asi hnalo dopředu. Když odečteme jednadvacet minut, o které jsme přišli chybou při navigaci, je to skvělý čas,“ upozorňuje palubní mechanik Petr Pokora.
A má pravdu. Od té chvíle Praga V4S DKR se startovním číslem 504 skutečně letěla. Kamením i pískem. Její tempo bylo naprosto srovnatelné s vozy bojujícími o etapové vítězství. A v závěrečné dunové pasáži dokonce ještě podstatně vyšší. Jen na posledních 130 kilometrech totiž Loprais dokázal z náskoku leadera smazat celých šest minut a ve výsledcích etapy se prodral až na páté místo.
„Osobně jsem se vybičoval k extrémnímu výkonu a kluci v kabině taky. Semkli jsme se a jeli, co to šlo. Na mnoha waypointech jsme měli nejrychlejší čas a stáhli jsme maximum možného. Z jednadvaceti minut v úvodu bylo v cíli necelých jedenáct. Navíc posun v boji o bednu. Co víc si přát? Ještě nejsme ani v polovině soutěže. Pokračujeme stejně i dál a naší Lady děkuju za to, jak skvěle šlapala,“ chválí Aleš Loprais svou posádku i soutěžní kamion.
V průběžné klasifikaci si Loprais, Alkendi a Pokora polepšili o jednu příčku a jsou čtvrtí. Svůj odstup od medailových pozic navíc snížili na méně než polovinu. Zatímco ještě ráno je od třetího místa dělilo necelých 25 minut, večer vjížděli do dalšího bivaku už pouze s jedenáctiminutovým mankem.
Druhý vůz Instaforex Loprais Praga Teamu pátou etapu nedokončil. Tatra Jamal – Queen 69 posádky Jan Tománek, Tomáš Kašpárek, Jiří Stross musela bohužel odstoupit kvůli poruše převodovky.
Po opravě by se měla do závodu vrátit v rámci tzv. Dakar Experience.
„Etapu jsme rozjeli pěkně, na prvních mezičasech jsme se pohybovali v první desítce, ale bohužel se projevily problémy, které začaly už v první etapě, kdy jsme jeli bez spojky,“ vysvětluje Jan Tománek. „V převodovce nám zbyla jen dolní řada a ta to nedala. Dnes nám tam zůstala jedna rychlost, na kterou jsme dojeli zbývajících 340 kilometrů do bivaku. Samozřejmě mimo trať, protože s tím se přes duny opravdu jet nedalo.“
Macík zvládl opravu v poušti a dál drží výbornou 3. celkovou pozici
Pilot Martin Macík s navigátorem Františkem Tomáškem a mechanikem Davidem Švandou dojeli v 5. etapě Dakaru na 9. místě a v celkovém pořadí jsou na výborné 3. pozici. Jejich žlutý kamion Karel od začátku převzal vedení a značnou část etapy za sebou nechával ruské i běloruské závodníky. Ale ve druhé polovině speciálky posádka po skoku přes dunu musela zastavit a opravit ohnutou spojovačku. To se podařilo!
Zastávka trvala asi 30 minut. Pak už Karel znovu letěl až do cíle. A díky vyrovnaným výkonům, které Martin Macík se svými spolujezdci od začátku Dakaru předvádí, se podařilo udržet i výborné celkové umístění. A zdá se, že i týmový speciál po několika náročných etapách stále zůstával v dobré kondici a mechanici zatím nemusejí řešit zásadnější opravy.
- etapa čítající 456 závodních kilometrů zavedla dakarskou karavanu do bivaku v Al Qaisumah, který nebyl v původním plánu. Posádku týmu Big Shock! Racing potěšilo, že kamiony startovaly samostatně, mimo kategorie aut a bugin. Čeští závodníci tak měli prostor plně se soustředit na jízdu i navigaci. A to se jim v první polovině etapy také výborně dařilo. Souboj na špici byl neuvěřitelně vyrovnaný, posádka Martina Macíka dokonce dlouho vedla a dokazovala, že s obávanými Mazy a Kamazy je možné rovnocenně soupeřit.
„Na začátku to byl boj, byl tam výjezd po skále, ke kterému se skoro nedalo dostat. Letěli jsme a kličkovali mezi Kamazy, které se tam různě ztrácely, prášily nám, přetlačovali jsme se. Dokud jeden z nich neudělal pneumatiku. Pak jsme se seřadili a letěli dál ve svém tempu,“ popisuje vývoj závodu Martin Macík. Ve druhé části etapy ale Karel na jedné z dun poskočil výrazněji, než je zvyklý. „V posledních 100 kilometrech dun se celkem dařilo, ale při jednom skůčku přes dunku jsme ohnuli spojovačku, takže kola šla do véčka. Museli jsme zastavit, opravovat a strávili jsme tam, tipujeme, půl hodiny. Jakmile bylo hotovo, letěli jsme zase až do cíle,“ popisuje vývoj etapy trati Martin Macík.
S ohnutou spojovačkou se v Dakaru musí počítat. Je důležité zmínit, že dosavadní vyrovnané výsledky posádky Martina Macíka jsou ovlivněny také perfektním stavem jeho vozu, který pro něj v sedlčanských dílnách vyvinul a postavil táta a šéf týmu Martin Macík starší s partou týmových mechaniků. Karel měl svou premiéru na Dakaru 2020. Martinovi Macíkovi se v něm už loni podařilo vybojovat skvělé 5. místo. A zatím se zdá, že se týmu za uplynulý rok povedlo žlutý speciál posunout zase o krok dále.
„V letošním Dakaru se několikrát stalo, že kluci mechanici měli v 9 hodin večer servis Karla dokončený. To je pro mě docela šok. Protože, když si vzpomenu na loňský rok, pravidelně jsme se servisem končili ráno kolem 4. hodiny. Je super vidět, co auto letos vydrží, a jaký s ním kluci jedou výsledek v náročných, rozbitých etapách. Divím se, že stále provádíme víceméně jen běžnou plánovanou údržbu. A klepu, aby to tak vydrželo,“ popisuje aktuální stav závodního kamionu manažer týmu Big Shock! Racing Martin Pabiška.
Zajímavostí dnešní etapy je také restrikce „close door“. Trať je natolik náročná, že v poslední pasáži si pořadatel nemůže dovolit pustit na trať závodníky po západu slunce. Proto každý, kdo přijede na CP4 po 18. hodině bude automaticky poslán na cestu a do bivaku. Pokud někdo dorazí až po 22. hodině, zůstává na místě, dostává od pořadatele stan a jídlo, přespí v poušti a pokračuje až ráno. Ale vypadává z hlavní soutěže a přesouvá se do kategorie Dakar Experience.
Z týmu Buggyra Racing se jednohlasně po páté etapě ozývá, že to byla pravá dakarská etapa se vším, co taková soutěž má mít. A jezdecky se také ukázalo, kam piloti této stáje patří, když byli v obou kategoriích po celou dobu vidět.
Nejlepší výsledek kariéry si na své konto připsal Martin Šoltys, který svoji Tatru Phoenix dovedl do cíle na skvělém čtvrtém místě. Navíc už druhou etapu po sobě ukazuje, že favoritům soutěže stačí. Na vítězného Sotnikova s Kamazem ztratil na 456 kilometrech pouhých osm minut. „Bylo to náročný a dlouhý. První část etapy prověřila navigátorské schopnosti, ale tam zabloudili asi skoro všichni. Kousek jsme se tedy i my vraceli a jeden bod hledali. Ale pak už jsme jenom jeli až do cíle. Jsme z toho trošku rozbití, ale svezení to bylo pěkný. Za mě super výsledek a velká spokojenost.
Druhá Tatra pilotovaná chilským závodníkem Ignacio Casalem skončila ve výsledcích na osmém místě. Casale se v průběžném pořadí drží i nadále na vynikající šesté pozici. „Bylo to hodně stresující, když na dvacátém kilometru bloudilo tolik jezdců. I když jsme zvolili špatnou cestu, tak jsme brzy našli správný Waypoint. Všem se etapa líbila, ale musím za sebe říct, že já z ní unešený nebyl. Jsem ale rád, že jsme tady, to je důležité,“ uvedl Ignacio Casale.
Ve velkém stylu se do hry zvané Dakar vrátil hybridní kamion ze severočeských Židovic. 5. etapu věhlasné rallye tak opět jely všechny tři speciály od MKR Technology a všechny tři přijely seřazené za sebou.
„Byl to velký moment. Podařilo se nám něco neskutečného, když jsme v těchto podmínkách opravili motor, který se zdál, že to má definitivně spočítané. Mám radost, jak to obě posádky Riwaldu vzaly. Kluci si vzájemně před etapou leštili zrcátka a popichovali se, kdo koho v nich bude sledovat a tomu druhému ukazovat záda. To jen svědčí o tom, že na Dakaru stále panuje výtečná nálada a ta je základem každého úspěchu.
Možná se soutěž nevyvíjí úplně podle představ, ale stále ještě nejsme ani v polovině a všichni cítíme, jaké máme rezervy,“ pronesl spokojeně Mario Kress, hlavní konstruktér trojice závodních renaultů.
Během pátého závodního dne se posádky přesunuly z Rijádu do Al Qaisumah. Celkově na ně čekalo přes šest set šedesát kilometrů, na nichž měl měřený úsek téměř čtyři sta šedesát kilometrů. „Byla to dlouhá etapa, kamenitá. V první části se hodně bloudilo. Pak přišly takové krátké zrádné duny, na kterých se nedalo moc „surfovat“, ale hrozilo, že pokud do nich vjedete moc rychle, tak byste se překutáleli.
Tady je vidět Martinova vyzrálost. Jede opatrněji a neriskuje. Vidíme, že auto má rezervy, ale nesnažíme se je vyždímat,“ podotkl Daniel Kozlovský, palubní mechanik červeného renaultu týmu Mammoet Rallysport, který tentokrát pilot Martin van den Brink přivedl do cíle ve dvanáctém čase.
To krajan Gert Huzink z Riwald Dakar byl po dvou dnech nucené pauzy natolik natěšený, že celou etapu byl střídavě na páté a šesté příčce. Huzink dostal povolení na Dakaru pokračovat s tím, že už se ho netýká soutěž o celkové pořadí. Čtvrthodinová penalizace ho ale nakonec posunula na desátou příčku. Mezi něj a van den Brinka se pak vtěsnal třetí z kamionů od MKR Technology s pilotem Pascalem de Baarem.
Průběžný lídr celkové klasifikace Rus Sotnikov si vítězstvím v 5. etapě jen upevnil svoji pozici. Van den Brink s českým truckem klesnul ze sedmé příčky na devátou a de Baar si nakonec polepšil na jedenáctou.
Před sobotním dnem volna na posádky čeká páteční 6. etapa z Al Qaisumah do Ha’il dlouhá šest set dvacet kilometrů. Trať vlastní speciálky byla zkrácena na 347 kilometrů. Na nich si závodníci znovu užijí písku i dun a opět by mělo velmi záležet také na umění navigátorů. Pořadatelé totiž opět slibují náročné pasáže v písku a těžké výzvy v dunách.
Především se pak také blíží den odpočinku. I když zejména mechaniky žádné povalování nečeká. Naopak. O víkendu se marathonská soutěž přehoupne do své druhé poloviny.
Výsledky – 5. etapa – Riyadh > Al Qaisumah (456 km):
- Sotnikov (RUS) Kamaz 5:30:20
- Vishneuski (BLR) MAZ +1:01
- Shibalov (RUS) Kamaz +6:56
- Šoltys (CZE) Tatra +8:26
- Loprais (CZE) Praga +10:45
Celkově:
- Sotnikov (RUS) Kamaz 20:16:18
- Shibalov (RUS) Kamaz +33:53
- Macík (CZE) Iveco +51:11
- Loprais (CZE) Praga +1:02:25
- Mardeev (RUS) Kamaz +1:02:51
Motor MAX fandí našim závodníkům na Dakaru.
Kompletní výsledky viz zde.
https://www.dakar.com/en/rankings
Zdroj a foto – týmy