Dakar 2021 začal stříbrem pro český kamion Aleše Lopraise.
První klasická etapa Rally Dakar 2021 přinesla Instaforex Loprais Praga Teamu úspěch, který samotní závodníci s ohledem na průběh dne ani nečekali. Aleš Loprais, Khalid Alkendi a Petr Pokora s Pragou V4S DKR byli v kategorii kamionů druzí nejrychlejší.
Úvodní etapa z Džiddy do Biši měřila celkem 623 kilometrů, z nichž se 277 jelo v rámci rychlostní zkoušky. A nejednalo se o žádnou lehkou rozcvičku. Trať vedle po písčitých a šotolinových pistách, v kamenitých řečištích hrozily defekty, v užších pasážích mezi stromy poškození vozu a jednoduchá nebyla ani navigace.
Posádka Aleše Lopraise se vyvarovala jakýchkoliv zaváhání nebo defektů a udržela koncentraci i v obtížnější závěrečné pasáži, kde v neděli bloudila řada účastníků nejen z kategorie kamionů. Díky tomu červeno-bílá Praga na mezičasech postupně stoupala pořadím až k etapovému stříbru.
„První etapa byla překvapivě náročná,“ popisuje Aleš Loprais. „Druhé místo pro mě bylo v cíli velké překvapení, protože jsem měl pocit, že jsme příliš pomalí a budeme někde na chvostu. Hodně se prášilo a nám se v prachu nedařilo předjet jeden kamion, tak jsem to musel vypustit. Dostali jsme se před něj až ve chvíli, kdy měl defekt. Mezitím se na nás ale logicky dotáhl další, který nás předstihl v kamenitém úseku. Vrátili jsme mu to až v otevřenějším terénu, kde jsme byli rychlejší.“
„Pak jsme postupně začali dojíždět buginy a auta, ale jedna z bugin nás více než padesát kilometrů nepustila. Podařilo se nám ji objet až jedním velkým skokem v řečišti. Byly to nervy, ale nádherné nervy,“ usmívá se 40letý jezdec. „Je to teprve začátek, zítra je nový den, ale vypadá to na velmi náročný Dakar. Tak vstříc dalšímu dobrodružství…“
Také speciál týmu Big Shock! Racing udržel tempo a po napínavém boji na špičce kategorie kamionů dojel do cíle na výborném 5. místě. Stejné umístění drží i v celkovém hodnocení. Posádka se část závodu dokázala dostat mezi 3 nejrychlejší kamiony. Pak ale přišla proražená pneumatika a jedna odbočka mimo trať. Přesto jsou pilot Martin Macík, navigátor František Tomášek i mechanik David Švanda s úvodním vývojem závodu spokojení.
Karel, kamion sestrojený v sedlčanských týmových dílnách, jede i po drsné kamenité trati výborně, snese spoustu ran a bez problémů šplhá po místních skalnatých kopcích. Navigátor František Tomášek už po prvních kilometrech pronikl do tajů nové elektronické navigace. A Martin Macík začíná naplno využívat výhod nové automatické převodovky.
Do nedělní první etapy Dakaru 2021, startoval kamion týmu Big Shock! Racing z výborné 3. pozice, kterou si pilot Martin Macík, navigátor František Tomášek a palubní mechanik David Švanda zajistili svou bezchybnou jízdou v sobotním prologu. Pro úvodní závodní etapu tak udrželi výhodu startu v 3minutových rozestupech. To byl užitečný benefit na prašné trati pokryté kameny řečišti a skalisky, kde musíte být opatrní, abyste se vyhnuli defektům. Úkol zněl jasně, nebloudit, šetřit Karla a udržet si co nejlepší pozici. Po nervy drásajícím vývoji závodu, kdy se posádka Martina Macíka část etapy držela na úplné špici, nakonec žluté Iveco dorazilo do cíle jako 5. nejrychlejší kamion.
„Byla to pěkně rozbitá etapa. Nasadili jsme tempo hned na začátku. Část etapy jsme otvírali trať. Ale pak jsme prorazili pneumatiku. Výměnu tipuji do 5 minut. Také v jednom z řečišť jsme se vydali do slepé uličky, ale než se otáčet, raději jsme ji projeli a přes obrovské šutry se plazili nahoru po skalách. Přejeli jsme 4 kopce a přes jednu z pist se vrátili zpět na trať. Pár chybiček by se našlo, ale jsme spokojení, nakládali jsme slušně. Je to první etapa, auto funguje skvěle, je neuvěřitelné, kolik ran snese. Celý závod máme ještě před sebou,“ popisuje Martin Macík.
Organizátoři předem upozorňovali, že 1. etapa Dakaru bude náročná na orientaci. A své sliby dodrželi. Navigátor František Tomášek byl už před startem zvědavý, jak se sžije s novou elektronickou navigací, kterou obdržely prioritní posádky kamionů. K tabletu, který má před sebou v kabině upevněný mu teď vede kabel s ovládáním. Navigátor ho drží v ruce, tlačítky řídí navigaci a udává posádce směr.
„Oči, mozek, ruce byly zvyklé dělat věci jinak. Byl jsem naučený na papírový roadbook, kde jsem očima hledal aktuální směr, prstem jsem si držel ten následující a na GPSkách před sebou jsem vyhledával údaje v systémech. Teď mám všechno v jednom tabletu, takže se musím zorientovat v tom, kde právě jsme a co nás teprve čeká. Při tom mačkám oběma rukama 6 tlačítek,“ popisuje Tomášek. A dodává, že všechny obavy, které měl z novinky před startem, jsou pryč: „Jde jen o zvyk. Navigace je čitelná, nijak dramaticky se netřese a v podstatě funguje, jak má.“
Povedenou etapu za sebou mají také jezdci týmu Tatra Buggyra Racing. Trojnásobný vítěz Dakaru mezi čtyřkolkami, Ignacio Casale šokoval šestým místem, když prodal zkušenosti. „Nedokázal jsem si představit, že bychom v tak silné konkurenci mohli nakouknout do první desítky a dnes je z toho šesté místo. Z počátku jsme netlačili na pilu a šetřili pneumatiky, což se ukázalo jako správná volba.
Předjeli jsme totiž několik posádek, které gumy měnily. Vše šlo skvěle a těším se na zítřek, kdy se dostaneme do dun,“ řekl spokojeně. Také Martin Šoltys se držel dlouho mezi elitou, lepší výsledek zhatil defekt pneumatiky. „Do 170 kilometru nám to šlo dobře. Pak jsme ale prorazili zadní kolo a museli ho měnit. Posledních 70 kilometrů jsme jeli jen na pět válců, nejspíše odešel vstřik. Lehce jsem zpomalil, ale je dost času na to, abychom ztrátu dohnali,“ řekl v cíli devátý Šoltys.
Tvrdý kamenitý povrch přinesl řadu defektů, kterým se nevyhnuly ani severočeské kamiony ze stáje MKR Technology. I přesto dojel Martin van den Brink s roudnickým mechanikem Danielem Kozlovským v elitní desítce a další dva kolegové jen těsně za ní.
„Byl to hodně tvrdý začátek. Musím přiznat, že jsem slušně trpěl. Ta dvouletá závodní pauza je na těle znát. Začátek etapy byl písečný, ale pak přišly ostré šutry. Bylo jich tolik, že jsem měl pocit, jako bychom jeli po střepinaté zemi. Auto trpělo a museli jsme kvůli menší závadě zhruba na deset minut stavět,“ popsal průběh 1. etapy v červeném kamionu Martina van den Brinka jeho palubní mechanik Daniel Kozlovský.
Právě jeho speciál dojel ze tří židovických strojů nejlépe. Patřila mu osmá příčka se ztrátou dvaceti minut na vítězného Rusa Sotnikova na kamazu. Další dva severočeské renaulty z dílny Maria Kresse a týmu MKR Technology se do elitní desítky nevešly. Gert Huzink byl klasifikován třináctý a Pascal de Baar dvě pozice za ním. „Kluci museli stavět vícekrát. Každý dvakrát prorazil pneumatiku.
Všichni navíc shodně popisovali, že se jim na cestě pletly pomalejší bugyny a osobní auta, ale tak už to prostě bývá. Byla to hodně kamenitá etapa, se kterou bojovali prakticky všichni. Navíc byla těžká i co do navigace,“ sdělil dojmy z místa Mario Kress, hlavní konstruktér a šéf týmu MKR Technology.
Výsledky – 1. etapa – Jeddah > Bisha (277 km):
- Sotnikov (Rus) Kamaz 3:17:50
- Loprais (Cze) Praga +7:56
- Shibalov (Rus) Kamaz +8:07
- Viazovich (Blr) Maz +10:45
- Macík (Cze) Iveco +12:58
Kompletní výsledky viz zde.
https://www.dakar.com/en/rankings
Zdroj a foto – týmy
