- ROČNÍK 24 HEURES MOTOS LE MANS FRANCIE
VÍTĚZSTVÍ SI BEZCHYBNÝM VÝKONEM ZAJISTILA POSÁDKA FCC TSR HONDA FRANCE
DRUHOU POZICI V CÍLI BERE YAMALUBE YART YAMAHA, V SESTAVĚ S KARLEM HANIKOU, TŘETÍ JE BMW MOTORRAD WORLD ENDURANCE TEAM
Ve čtvrtek 13. 4. v podvečer probíhaly na 4,185 kilometru dlouhém okruhu Bugatti první kvalifikace na zahajovací 24hodinový závod Mistrovství světa vytrvalostních motocyklů, do kterého bylo přihlášeno 55 strojů, což představovalo obrovský zájem o slavný závod v Le Mans.
Z tohoto počtu bylo 18 z hlavní třídy Formula EWC, 34 motocyklů kategorie Superstock na jednotných Pneumatikách Dunlop a tři z třídy Experimental. Celkem 37 permanentních týmů figurovalo v seznamu na závod 24 Heures Motos, což je oproti loňskému roku nárůst o 22 procent.
Velkou konkurenci podtrhovala účast 12 – ti bývalých šampionů EWC a 12 – ti bývalých vítězů závodu 24 Heures Motos ve Francii. Mnozí jezdci mají zkušenosti ze závodů MotoGP a WorldSBK.
Přehled jezdců a jejich moto ZDE: jezdci-EWC 24 Heures Motos spotter 2023
Předsezónní focení jezdců FIM ENDURANCE WORLD CHAMPIONSHIP 2023
Do kvalifikací zasáhlo velmi proměnlivé počasí, které jezdcům ztížilo podmínky na trati natolik, že pro některé bylo obtížné splnit kvalifikační limit. Velký rozdíl v nejlepších časech na jedno kolo a v první kvalifikaci jde vidět například u továrního týmu YART YAMAHA, kdy Niccolò Canepa nastavil čas 1:38,867; Marvin Fritz pak 1:35,616 a Karel Hanika, který byl sice nejrychlejší ve své skupině (jezdců s červenou páskou) 1:47,868.
U našeho jezdce ale byla už trať kompletně mokrá a jeho čas se do výsledku týmu nezahrnul, protože loňské pravidlo určuje, že se počítá s průměrnými časy dvou nejrychlejších závodníků jednoho týmu. Druhé páteční ranní kvalifikace žádné změny nepřinesly, protože opět úřadovalo pošmourné počasí a silný déšť jezdcům nedovolil časy vylepšit.
Bohužel to odnesl i náš Martin Vašulín z týmu Uniserv Moto 82, který o 0,8 sekundy nesplnil kvalifikační limit a nemohl do závodu nastoupit. Místo něj musel tým nasadit rezervního pilota Wayna Bourgeaise.
Uniserv Moto 82 Team zprava: Martin Vašulín, Kamil Holán, Karel Pešek a Wayne Bourgeais
První pozici na startu tak získal tým Yoshimura SERT Motul sídlící v Le Mans, který v sestavě Gregg Black, Sylvain Guintoli a Étienn Massona měl plán zaútočit na třetí vítězství z Le Mans v řadě. Druhá na gridu byla YART Yamaha (Niccolò Canepa, Marvin Fritz a Karel Hanika) a třetí FCC TSR Honda France (Mike Di Meglio, Josh Hook a Alan Techer), která obhajuje zisk titulu ve FIM ENDURANCE.
Čtvrtá pozice patřila týmu Moto Ain, pátá Hondě Viltaïs Racing, šestá byla ERC Endurance Ducati, sedmý nováček v EWC KM99 , následuje BMW Motorrad World Endurance Team, TATI Team Beringer Racing a Team Kawasaki Webike Trickstar s Wójcik Racing Team EWC.
V Dunlop Superstock Trophy (SP FIM Endurance) byl v kvalifikaci nejrychlejší tým Louit April Moto před Tecmas-MRP-BMW Racing Team, 3ART Best of Bike, Wójcik Racing Team STK, National Motos Honda, Chromeburner-RAC41- Honda, OG Motorsport World Endurance Team a Team 18 Sapeurs Pompiers CMS Motostore, BMRT 3D Maxxess Nevers a JMA Racing Action Bike.
Start 46. ročníku 24 Heures Motos na okruhu Bugatti v Le Mans
Na rozdíl od kvalifikačních dnů se mělo počasí umoudřit a celý 24hodinový maraton se měl odjet na suché trati.
Akční start 46. ročníku víc jak vytrvalostní čtyřiadvacetihodinovku připomínal průběh sobotního spritového závodu MotoGP a dramatické chvíle přišly již pár set metrů od startu, kdy havaroval závodník z kategorie Dunlop Superstock Trophy Kevin Manfredi (#777 Wójcik Racing Team Yamaha) a hned poté se v zatáčce Dunlop sťukl Gregg Black (#12 Yoshimura SERT Motul) s Joshem Hookem (#1 FCC TSR Honda France).
Motocykl Suzuki GSXR 1000 byl při havárii těžce poškozen a musel putovat do garáže na opravu. Tím byla vyřešena jedna z tajenek závodu a bylo v podstatě jasné, že Yoshimura SERT Motul třetí vítězství v řadě z francouzského Le Mans nezíská. Nicméně, jak to bývá ve vytrvalostních závodech obvyklé, jezdci Suzuki nic nevzdali a do boje za co nejlepší umístění se vrátili s velkou ztrátou 18 kol.
Zpočátku vedl Hook (#1 FCC TSR Honda France), ve druhém kole se do čela dostal Florian Alt (#333 Honda Viltaïs Racing), poté ho ve vedení vystřídal Marvin Fritz (#7 YART Yamaha). Dále napínavý třístranný boj o nejvyšší příčku probíhal mezi YART Yamaha, FCC TSR Honda France a BMW Motorrad World Endurance Team.
Výše jmenovaní pronásledovatelé YART Yamahy zůstávali ve svém stintu na trati vždy o nějaké kolo déle, čímž dosáhli toho, že ukrojili část náskoku skvěle jedoucích jezdců YART Yamahy. Měli také větší štěstí při výjezdech safety caru, kdy takový okamžik nastal po necelých sedmi hodinách, kdy bylo nutné povolat zpomalovací vůz na dráhu. YART Yamaha byla zhruba v půlce svého stintu, ale jezdce na Hondě France a BMW Motorrad teprve výměny čekaly.
Ti neváhali, zamířili do boxů pro doplnění paliva, výměnu pneumatik a prohození pilotů, aby po rychlé zastávce zamířili zpět na závodní trať a smazali tak okolo padesáti sekund, které by jinak při standartním průběhu měla YART Yamaha na čele.
Fanoušci rakouského týmu měli jistě velkou radost z toho, že se inženýrům tovární Yamahy konečně povedlo vyřešit problém se startováním závodního stroje, který je dlouho pronásledoval. Bohužel je čekaly nepříjemné okamžiky při delší zastávce v boxech, kdy bylo potřeba kromě standardních úkonů vyměnit brzdy.
Mechanikům se to nedařilo a pro jezdce to musela být věčnost, než mohl usednout do sedla a pokračovat v závodě. YART Yamaha tak ztratila na pit lane 4 minuty a na závodní dráhu se vrátila na třetí pozici. Další drama nastalo, když havaroval Illya Mykhalchyk s #37 BMW a po osmi hodinách se německý tým propadl na šesté místo.
Osmihodinová hranice je zvlášť významná a je důležité se v této době pohybovat na pokud možno co nejlepším umístění, protože se udělují první bonusové body pro prvních deset jezdců v pořadí a to jak v kategorii Formula EWC, tak i ve třídě Supestock. Body se udělují sestupně od deseti až do jednoho bodu.
Pořadí TOP 10 po osmi hodinách:
- F.C.C. TSR Honda France HONDA; 2. YART YAMAHA; 3. ERC ENDURANCE DUCATI; 4. TATI TEAM BERINGER RACING KAWASAKI; 5. HONDA VILTAÏS RACING; 6. BMW MOTORRAD WORLD ENDURANCE TEAM; 7. TEAM KAWASAKI WEBIKE TRICKSTAR KAWASAKI; 8. WOJCIK RACING TEAM EWC; 9. MACO RACING YAMAHA; 10. TECMAS MRP BMW RACING TEAM
Další bonusové body se udělují po 16 hodinách. Závodění v noci je vždy jedním z nejnáročnějších aspektů EWC. Dle předpovědí sice nepršelo, ale podmínky pro jezdce byly i tak velmi náročné. Okolní teploty klesly na 5 stupňů a v určitých fázích závodu znamenal kouř z okolních přeplněných kempů zhoršenou viditelnost.
Zkrátka jak se říká v našich končinách „venku byla kosa, jak na motorce“.
Za vedoucím týmem FCC TSR Honda France ve složení Mike Di Meglio, Josh Hook a Alan Techer byl na druhé pozici tým ERC Endurance Ducati (David Checa, Chaz Davies a Philipp Öttl) a třetí v celkovém pořadí YART Yamaha. Pro rakouský tým nastalo další drama v čase 4:41, když měl náš borec Karel Hanika nezaviněný pád na olejem znečištěné trati.
Ve stejném místě a čase havaroval ještě motocykl Yamaha týmu Aviobike Superstock. Olej vytekl ze stroje Yamaha #14 týmu Maco Racing.
Pořadí TOP 10 po 16 hodinách:
- F.C.C. TSR Honda France; 2. ERC ENDURANCE DUCATI; 3. YART YAMAHA; 4. TATI TEAM BERINGER RACING KAWASAKI; 5. BMW MOTORRAD WORLD ENDURANCE TEAM; 6. HONDA VILTAÏS RACING HONDA; 7. TEAM KAWASAKI WEBIKE TRICKSTAR; 8. WOJCIK RACING TEAM EWC; 9. TEAM BOLLIGER SWITZERLAND KAWASAKI; 10. TECMAS MRP BMW RACING TEAM
V ranních hodinách extrémně náročného maratónu čekala na jezdce další přírodní nástraha v podobě mlhy, která byla, jak vtipně poznamenal komentátor české verze Eurosportu Joska Kubíček tak hustá, že by se dala krájet (z večerníčku o Rákosníčkovi). Jenže jezdci šampionátu EWC se umí statečně poprat se vším a snad by je nezastavilo ani, kdyby začalo sněžit.
V dramatické dvacetičtyřhodinové bitvě nakonec zvítězili po bezchybném výkonu jezdci týmu FCC TSR Honda France (Mike Di Meglio, Josh Hook a Alan Techer). Loni získali titul bez jediného vítězství v závodě a letos tedy zahájili jeho obhajobu nejlepším možným způsobem. Vítězný tým absolvoval 827 kol a zastávkami v boxech strávil půl hodinku (30:34,692).
Skvělé druhé místo se dvěma koly ztráty obsadila sestava týmu YART Yamaha (Niccolò Canepa, Marvin Fritz a Karel Hanika), které výměny a opravy zabraly cca 42 minut. Stupně vítězů zkompletovala posádka BMW MOTORRAD WORLD ENDURANCE TEAM (Markus Reiterberger, Illya Mykhalchyk, Jérémy Guarnoni), která absolvovala porci 822 okruhů a v boxech strávila 40 minut.
Nejúspěšnějším týmem a vítězem kategorie Dunlop Superstock Trophy byl na celkovém osmém místě #9 TECMAS MRP BMW RACING TEAM (Kenny Forray, Jan Bühn, Loic Arbel), poté celkově devátí #36 3ART BEST OF BIKE (Martin Renaudin, Ludovic Cauchi, Mathieu Lagrive) a stupně vítězů třídy SST doplnili #44 HONDA NO LIMITS (Alexis Masbou, Johan Nigon, Lorenzo Gabellini).
Tým Uniserv Moto 82 s kazašskou licencí ve složení Karel Pešek, Kamil Holán a Wayne Bourgeais zajel celkově na třicáté místo a v kategorii SST byli osmnáctí.
Slovenský tým Maco Racing po technických problémech skončil na 32. pozici.
Skvělý výkon a bojovného ducha předvedli jezdci Yoshimura SERT Motul (Gregg Black, Sylvain Guintoli a Étienn Masson), kteří po dvou těžkých pádech obsadili nakonec skvělou sedmou příčku.
Z polských týmů se nejlépe umístil na výborném dvanáctém místě #77 WOJCIK RACING TEAM EWC.
Víkend v Le Mans navštívilo 77 200 fanoušků, což je nejvyšší počet od roku 2011. Druhé kolo FIM ENDURANCE se pojede na okruhu Spa-Francorchamps v Belgii od 16. do 18. června.
Výsledkový servis:
1. celková kvalifikační klasifikace
2. postavení na startovním roštu
Zdroj a foto: FIM EWC
Text: David Vychopeň / Motor MAX
Brněnský jezdec Karel Hanika při testech zajel rekord. Na sezónu připraven.
