Audi otvírá nové centrum pro bezpečnost vozidel
• Nové centrum pro bezpečnost vozidel Audi bylo zprovozněno v rámci slavnostního otevření
technologického parku incampus
• Výrazně lepší a efektivnější možnosti testování jsou připraveny i na budoucí požadavky
• Investice 100 milionů eur do dalšího vývoje v oblasti pasivní bezpečnosti
Nové centrum pro bezpečnost vozidel Audi v areálu incampus v Ingolstadtu nabízí
výrazně lepší zázemí pro realizaci nejmodernějších nárazových zkoušek. Středisko, které si vyžádalo investici
ve výši 100 milionů eur, disponuje mimo jiné rozjezdovou dráhou o délce 250 metrů, mobilní nárazovou
bariérou o hmotnosti 100 tun a možností nechat kolidovat dvě vozidla pod úhlem 90 stupňů.
Prémiová
značka Audi si sama stanovuje přísnější požadavky, které přesahují platné mezinárodní standardy.
Nové centrum pro bezpečnost vozidel Audi, AFZ (Audi Fahrzeugsicherheitszentrum), v Ingolstadtu bylo oficiálně
zprovozněno v rámci slavnostního otevření areálu incampus. Jedná se o nejvýznamnější středisko společnosti
Audi pro vývoj pasivní bezpečnosti. Centrum bude mít přibližně 100 zaměstnanců a umožní realizaci nárazových
zkoušek ve všech v současnosti známých a relevantních scénářích. Při jeho koncepci bylo navíc dbáno na to, aby
v něm bylo možné provádět i testy, které výrazně přesahují současné požadavky platné na různých trzích.
Středisko se tak může flexibilně přizpůsobovat budoucímu vývoji.
V budoucnosti bude možné uskutečňovat více testů
Společnost Audi investovala do centra celkem 100 milionů eur a jeho výstavba trvala tři roky. Nové centrum pro
bezpečnost vozidel Audi zvládne uskutečňovat větší počty výrazně rozmanitějších nárazových zkoušek
s kompletními vozidly než dosud používaná hala pro nárazové zkoušky v areálu výrobního závodu Ingolstadt.
Zkušební centrum má výrazně větší rozměry. Jeho hlavní část má plochu 130 x 110 metrů a výšku 20 metrů.
V integrované „aréně“ pro nárazové zkoušky s plochou 50 x 50 metrů nejsou žádné sloupy. Protiběžné
rozjezdové dráhy mají celkovou délku 250 metrů a umožňují realizovat testy, které přesahují v současnosti
běžné požadavky. Díky dodatečné dráze budou kromě toho možné také nárazy dvou vozidel v pravém úhlu.
„Bezpečnost má u značky Audi nejvyšší prioritu. Působivě to dokazuje naše nové centrum pro bezpečnost
vozidel,“ říká Oliver Hoffmann, člen představenstva odpovědný za vývoj. „Vozy Audi dosahují již dnes
vynikajících výsledků v globálně platných testech. My však neusínáme na vavřínech, ale vytváříme si ještě lepší
podmínky pro vývoj a testování.“
Rozmanité možnosti
Nárazová bariéra o hmotnosti 100 tun je otočná a v nárazové „aréně“ se může pohybovat, což zásadním
způsobem zefektivňuje průběh rozmanitých druhů nárazových zkoušek. Tuto zónu protíná několik nárazových
drah. Díky tomu lze realizovat také testy kolizí dvou vozidel a zkoušky integrální bezpečnosti. Tzv. „létající
podlaha“ umožní uskutečňovat boční nárazy vozidel do překážek. Nově vyvíjený model absolvuje před svým
uvedením na trh vysoký dvouciferný počet nejrůznějších testů.
Díky nové dráze pro simulované decelerační zkoušky s tzv. zpomalovací jednotkou bude mít vývoj systémů
bezpečnostních pásů a airbagů ještě efektivnější průběh. Tým centra pro bezpečnost vozidel Audi je při své
práci podporován také velmi moderními vysokorychlostními kamerami a osvětlovacím systémem s energeticky
úspornými diodami LED. Součástí budovy je rovněž laboratoř pro zkušební figuríny a nechybějí ani zkušebny pro
komponenty, dílny a kanceláře.
Koncept, technické vybavení a sousední plochy byly naplánovány předvídavě pro případné rozšíření. Centrum
pro bezpečnost vozidel Audi bude díky tomu možné využívat flexibilně a je již dnes připraveno na nové
technologické požadavky i s ohledem na pokračující zpřísňování norem a předpisů na globálních trzích.
Těsná provázanost simulací a testů
V nové nárazové „aréně“ se používá více než 60 figurín pro nárazové zkoušky různých druhů – od 18měsíčního
dítěte až po dospělou osobu o hmotnosti 102 kg. U sofistikovaných figurín THOR (Test device for Human
Occupant Restraint) pro testování zádržných systémů zprostředkovává relevantní data během testů až 150
senzorů.
Průběh nárazových zkoušek zaznamenávají vysokorychlostní kamery, ale také systémy pro sledování pohybu.
Velký počet senzorů poskytuje fyzické naměřené hodnoty. Deformace jsou po nárazovém testu digitálně
zpracovávány pomocí technologie 3D skenování. Všechna data jsou přenášena do backendového systému, do
něhož jsou ukládána také data z ostatních zkušebních laboratoří v Evropě, Asii a Americe, a následně
analyzována odborníky.
V současnosti lze simulovat téměř veškeré nehody, lhostejno, zda se jedná o nehodu s chodcem, čelní náraz,
nebo boční kolizi. Specialisté ve společnosti Audi uskutečňují každý měsíc desetitisíce simulací nárazových
zkoušek – a to mnohem dříve, než jsou vyrobeny první prototypy. Jen v dílčí oblasti pasivní bezpečnosti
karoserie aktuálního modelu je zapotřebí celkem více než 60 000 výpočtů simulujících až 100 různých případů
zátěže. Významnou roli přitom hraje nové výpočetní centrum Audi, které se nachází v přímém sousedství
rovněž v areálu incampus.
Navzdory razantnímu pokroku ve vývoji simulační techniky zůstávají reálné nárazové zkoušky a testy
komponentů nepostradatelné. Tato nezbytnost spočívá již jen v tom, že příslušné národní úřady vyžadují fyzické
nárazové zkoušky ve svých homologačních postupech. Naproti tomu v produktovém vývoji se obě metody
doplňují se značnými synergiemi, protože jsou v něm využívány jak poznatky ze simulací, tak i z fyzických testů.
Dlouhá historie pasivní bezpečnosti u značky Audi
Téma pasivní bezpečnosti, tedy všeho, co minimalizuje následky nehody pro cestující a ostatní účastníky
silničního provozu – například chodce –, má u značky Audi dlouhou tradici. Již před více než 80 lety se touto
oblastí zabývala značka DKW. Její model DKW F7 absolvoval systematické testy převrácení vozu, z nichž inženýři
čerpali poznatky pro bezpečnější konstrukci. Byly to první nárazové zkoušky v historii automobilu. Speciálně
vybudované zařízení v centrálním zkušebním oddělení společnosti Auto Union umožňovalo následně realizovat
reprodukovatelné nárazové zkoušky.
Další důležitý krok následoval v roce 1970 slavnostním otevřením první haly pro nárazové zkoušky
v Ingolstadtu. Tato budova následně sloužila více než 50 let s průběžnými úpravami, aby splňovala nové
požadavky.
V roce 1972 byly poprvé použity figuríny pro nárazové zkoušky, které byly postupně technicky stále dokonalejší
a rozmanitější. V roce 1986 zavedla značka Audi patentovanou inovaci: „systém Procon-ten“ (Procon-ten =
programmed contraction and tension). Při čelním nárazu se v důsledku posunutí motoru směrem k interiéru
prostřednictvím ocelových lan a vodicích kladek zasunul volant a napnuly bezpečnostní pásy vpředu. Tím se
výrazně snížilo riziko poranění hlavy řidiče. Tento vynález byl nahrazen až plošným zavedením airbagů.
V uplynulých 25 letech se ve stále větší míře prosazovala v testech bezpečnosti digitalizace – počínaje modelem
Audi A3 z roku 1999. Nepřetržitá práce s neustále rostoucím množstvím dat položila základy pro dnes
používané algoritmy, které jsou stále inteligentnější. V posledních letech přitom roste význam strojového učení.
Tímto způsobem získávané poznatky slouží například ke zdokonalování softwaru řídicí jednotky airbagů.
V poslední době dosáhly všechny dosud testované modely Audi včetně elektromobilů nejlepších hodnocení
aktivní a pasivní bezpečnosti, která zveřejňují organizace na ochranu práv spotřebitelů na celém světě,
například Euro NCAP nebo China NCAP. Pro elektromobily přitom platí stejně přísné požadavky jako pro vozidla
s konvenčním pohonem.
Podobné výsledky přinášejí i testy ve Spojených státech amerických. Letos obdrželo již sedm modelů Audi
ocenění TOP SAFETY PICK od organizace IIHS (Insurance Institute for Highway Safety). Z toho bylo pět modelů
zařazeno do nejvyšší kategorie TOP SAFETY PICK+. Hodnocena přitom byla úroveň pasivní bezpečnosti, ale také
další faktory, například aktivní bezpečnost, která předchází nehodám, a osvětlovací technika.
S novým centrem pro bezpečnost vozidel Audi následuje nyní pro značku Audi další velký krok ve zdokonalování
pasivní bezpečnosti. V areálu incampus přitom vznikají nové možnosti mezioborové spolupráce díky
přítomnosti dalších organizací a institucí, které pracují v oblasti bezpečnosti. Jedná se například o CARIAD,
softwarovou dceřinou společnost koncernu Volkswagen, nebo Vysokou školu technickou Ingolstadt.
Skupina Audi je jedním z nejúspěšnějších výrobců automobilů a motocyklů v prémiovém a luxusním segmentu. Značky Audi,
Ducati, Lamborghini a Bentley vyrábějí automobily a motocykly v 21 výrobních závodech ve 12 zemích. Audi a její partneři
působí globálně na více než 100 trzích.
Skupina Audi dodala v roce 2022 zákazníkům 1,61 milionu automobilů značky Audi, 15 174 luxusních vozů značky Bentley,
9233 sportovních vozů značky Lamborghini a 61 562 motocyklů značky Ducati. V obchodním roce 2022 dosáhla skupina Audi
provozního zisku 7,6 miliardy EUR při výnosech z prodeje ve výši 61,8 miliardy EUR. V roce 2022 pracovalo pro skupinu Audi
na celém světě více než 87 000 zaměstnanců, z toho více než 54 000 ve společnosti AUDI AG v Německu. Skupina
s atraktivními značkami, novými modely, inovativními nabídkami pro mobilitu a průkopnickými službami důsledně pokračuje
v přerodu na poskytovatele trvale udržitelné, individuální prémiové mobility.
Dovozcem prémiových automobilů Audi na český trh je společnost Porsche Česká republika, součást skupiny podniků Porsche
Holding Salzburg a největší importér automobilů do České republiky. Audi nabízí v České republice všechny své modely od 1.
dubna 2015 s prodlouženou zárukou na 4 roky při nájezdu do 120 000 km v rámci standardní výbavy vozu.
Porsche Česká republika je největším importérem osobních a užitkových vozidel do České republiky. Na českém trhu
zastupuje značky Volkswagen osobní vozy, Audi, SEAT, CUPRA a Volkswagen Užitkové vozy, včetně programu prodeje
prověřených použitých vozů Das WeltAuto. S projektem nabíjecí infrastruktury MOON společnost vstoupila v roce 2020 do
nové éry trvale udržitelné osobní mobility založené na elektrických pohonech a digitalizaci.