Macík i Loprais v TOP 5.
I v 3. etapě Dakaru se posádce sedlčanského týmu Big Shock! Racing dařilo. V cíli přistála na výborném 4. místě a také v celkovém pořadí drží 4. pozici. Pilot Martin Macík, navigátor František Tomášek a mechanik David Švanda v závodním voze Iveco s číslem 503 opět bodovali. Ačkoliv ve svém kamionu několikrát letěli vzduchem, dvě duny museli vyjet až napodruhé a jednou se málem převrátili, nakonec dokázali zdolat záludnou trať ve skvělém čase a bez větších zaváhání. ¨
Spolehlivě zatím funguje i jejich kamion Karel, který se od začátku závodu statečně předhání s nejrychlejšími továrními speciály.
I v úterním okruhu kolem Wadi Ad-Dawasir měřícím 403 závodních kilometrů se Martin Macík se svou posádkou pohyboval na předních pozicích kategorie kamionů. Výborně zvládl úvodní nebezpečný kamenitý trial, který v širokých písečných platech přecházel do dun. „Dneska jsme projeli velmi těžké duny. Dvakrát jsme museli couvat. Hodněkrát jsme si skočili. Na jedné obrovské duně jsem si myslel, že se převrátíme. Trať byla členitá, byly tu brutální skály, kde jsme zase šplhali, vyzkoušeli jsme si snad všechny terény.
A také dost foukalo, takže stopy byly zakryté. Pár chybiček určitě bylo, ale jelo se nám fakt parádně, klidně,“ popisoval Martin Macík těsně po dojetí etapy. Trať byla v některých pasážích opět rychlá, pořadí v kategorii kamionů vyrovnané, šlo jen o to, kdo udělá větší chybu. A těch zásadních se dnes posádka s přehledem vyvarovala.
V bivaku sedlčanského týmu nadále vládne pohoda a dobrá nálada. „Jsme už vyzrálý tým, takže tu nedochází ke stresovým situacím. Když se podívám na výsledky, nepamatuji, že by naše auto jelo od začátku zamíchané mezi absolutní světovou špičkou. A jsou to další cenné zkušenosti. Je zajímavé vidět, jak spolu vedoucí závodníci spolupracují a co se vpředu odehrává,“ popisuje manažer týmu Martin Pabiška.
Také technická záhada předchozí 2. etapy je už vyřešena. Vibrování kamionu měl na svědomí jeden uvolněný beadlock v přední pneumatice. Oprava byla hotová za chvíli.
„Technika zatím drží neskutečně. Myslím, že za ty roky, co jezdím na Dakar, můžu porovnávat a letos je auto připraveno fakt skvěle. Teď se projevuje, že Kocour, tedy Martin Macík starší, se svým týmem udělali na konstrukci Karla maximum toho, co se v aktuálních podmínkách dá realizovat,“ doplňuje Martin Pabiška. Přesto všichni členové týmu zůstávají nohama na zemi. I díky dosavadním zkušenostem dobře vědí, že Dakar teprve začíná a vše se může zásadně změnit na pár kilometrech, během jediné etapy.
Což je jasné také Alešovi Lopraisovi. Jemu, Khalidu Alkendimu a Petru Pokorovi s Pragou V4S DKR patří po třetí etapě Rally Dakar 2021 pátá příčka průběžné klasifikace kategorie kamionů. V okružní etapě, která v úterý 5. ledna startovala i končila ve Vadí ad-Davásiru, si posádka Instaforex Loprais Praga Teamu svou pozici pohlídala sedmým časem.
Na 403 kilometrech rychlostní zkoušky zaostala česko-dubajská trojice za nejrychlejším Sergejem Vjazovičem (MAZ) o šest minut. Po první čtvrtině závodu dělí Lopraise 36 minut od vedoucího Dmitrije Sotnikova a třináct minut od průběžně třetího Antona Šibalova (oba Kamaz).
Druhý saúdskoarabský ročník nejslavnější maratonské rally světa si Aleš Loprais zatím naplno užívá a netají se nadšením nad jeho podobou.
„Stalo se přesně to, co jsem před závodem čekal. Po stížnostech spousty účastníků na relativně jednoduchou loňskou trať nám to organizátoři vrátili jako bumerang a řádně nám naložili. Letošní ročník je krásný, technický, náročný, s rozmanitým terénem. Opravdu Dakar se vším všudy a nádherným drajvem.
Pořadatelé nachystali velmi tvrdou, ale zajímavou trať. Už cítím celé tělo, což znamená, že Dakar je přesně takový, jaký má být,“ usmívá se 40letý pilot z Frenštátu pod Radhoštěm.
Přinejmenším stejně spokojený je i s dosavadním průběhem soutěže. „Lady šlape úžasně a v kabině panuje dobrá atmosféra. Dnes jsme trošku ztratili na začátku, protože jsme startovali jako desátý kamion a delší dobu se nám nedařilo předjet van den Brinka. Nakonec nás pustil, ale mohl to udělat výrazně dřív. Ale nevadí.
Mám radost, že jsme to ustáli a nikde nic nevyvedli. Rychlost je slušná, auto funguje výborně a zítra už budeme mít lepší startovní pozici. Tak valíme dál,“ těší se Aleš Loprais na další ostré kilometry v terénu Arabského poloostrova.
Do tempa se postupně dostává také druhý vůz Instaforex Loprais Praga Teamu, za jehož volantem se už stihli prostřídat Jan Tománek s Tomášem Kašpárkem. Společně s palubním mechanikem Jiřím Strossem si polepšili o čtyři pozice.
„Další krásná etapa. Nádherné prostředí mezi skalami a nejrůznějšími skalními útvary, hodně těžkých dun,“ popisuje Jan Tománek. „Nastupovali jsme s menším hendikepem, protože nám nejde horní řada půlek, takže řadíme jenom celé kvalty. Je to složitější, protože tak dochází k většímu propadu výkonu. Musíme se s tím poprat, ale s tím jsme do toho šli.“
„I dnes nám motor několikrát fungoval jen na pět válců. Nestalo se to mnohokrát, ale když se oba problémy potkají v jednu chvíli, pak je hodně náročné prokličkovat dunami tak, abychom v nich nezůstali stát. Ale svezli jsme se pěkně.
Čas je dobrý, moc jsme neztratili, spíš jsme něco ze včerejška stáhli a zítra budeme mít lepší startovní pozici. A to je velké pozitivum,“ uzavírá první pilot posádky se startovním číslem 520, jejíž modrá Tatra Jamal – Queen 69 je zatím šestnáctá.
Na Dakaru přituhuje. Zatímco Martin Šoltys pomáhal zapadlým soupeřům ve druhé etapě, následující den musel palubní mechanik Tomáš Šikola tahat posádku z havarovaného kamionu.
Mezi kamióny si vedl tentokrát lépe, Ignacio Casale. Jeho čas stačil opět na nejrychlejší desítku, když byl devátý. „Dnešní etapa byla hodně rychlá a některé duny nám daly zabrat. S Alvarem jsme několikrát hledali náhradní trasu, abychom se vyhnuli dunám. Měli jsme menší problém s turbem, ztratili jsme nějaký čas, ale jinak vše fungovalo skvěle. Bylo to náročné, a tak jsem rád, že jsme v cíli. Dakar je ještě dlouhý,“ uvedl sedmý muž absolutního pořadí.
Další záchrannou akci má za sebou posádka, Martina Šoltyse, když palubní mechanik Tomáš Šikola tahal z převráceného Hina posádku, kolize se naštěstí obešla bez zranění. „Dneska jsem rád za to, že jsme v cíli. Na stopadesátém kilometru jsme zapadli a měli problém s měchem. Tahala nás Scanie, kterou jsme za dva kilometry dojeli, byli na střeše a v nich napasovaný osobák. Nevypadalo to hezky. Pak jsme dojeli Hino, které také skončilo na střeše, ještě se jim točila kola.
Tomáš vylezl hned z auta a šel je vytáhnout. Ke konci tam byl rozbitý ještě jeden osobák, nebyl to dnes hezký pohled. I proto jsem se těšil do cíle,“ uvedl v bivaku třetí etapy Martin Šoltys, kterému patří deváté místo v průběžném pořadí kamionů.
Oba židovické kamiony ve 3. etapě dojely těsně za desítkou
Jen těsně mimo elitní desítku dnes dojely oba židovické renaulty. Martin van den Brink přijel ve 3. dakarské etapě jedenáctý, hned za ním Pascal de Baar.
Pro radost mechaniků se celá 3. etapa jela jako šest set třicet kilometrů dlouhá smyčka, která začínala a končila v bivaku ve Wadi Ad-Dawasiu. Dva dny tedy zázemí zůstává na stejném místě. Měřená speciála měla tentokrát lehce přes čtyři sta kilometrů. Písek a duny však dokázaly být velmi zrádné.
„Nejsou tu duny tak vysoké jako třeba v Peru, ale jsou tu takové dolíky s velmi měkkým pískem, do kterých když se vjede, tak nemáte šanci se z nich dostat. Díky tomu bylo na trati hodně zaseklých aut,“ podotkl Daniel Kozlovský, roudnický palubní mechanik kamionu týmu Mammoet Rallysport s číslem 506.
„Přestože byla etapa převážně na písku, projížděli jsme i kaňony a tvrdé skály, dlouhé pasáže byly náročné na výkon motoru, ale etapu jsme dali bez jakýchkoli potíží,“ doplnil Kozlovský.
S etapou si nejlépe poradil Bělorus Vjazovič na mazu, který na ni potřeboval tři a tři čtvrtě hodiny. Jedenáctý Holanďan van den Brink zaostal o dvacet minut a chvilku za ním přijel krajan Pascal de Baar, který měl po skocích z dun citelně pomačkaný předek svého speciálu a poškozen zadní tlumič, což jen potvrdilo slova o náročnosti trati. Přestože třetí z kamionů konstruovaný týmem MKR Technology v předchozí etapě zradil motor a Gert Huzink musel předčasně závod opustit, ve stáji se blýsklo na lepší časy.
„Chtěli bychom Gerta připravit na tzv. malý Dakar, tedy aby mohl naskočit do druhé půlky soutěže. Našli jsme příčinu a troufám si říci, že je v našich silách ji i v těchto náročných podmínkách opravit,“ nastínil záměr udělat radost fanouškům Mario Kress, hlavní konstruktér a šéf týmu MKR Technology.
V celkovém pořadí k výrazným změnám nedošlo. Soutěž stále vede Rus Sotnikov, Martin van den Brink si o příčku polepšil, když poskočil na osmou pozici, Pascal de Baar je průběžně třináctý.
Výsledky – 3. etapa – Wadi Ad-Dawasir > Wadi Ad-Dawasir (403 km):
- Viazovich (BLR) Maz 3:45:14
- Sotnikov (RUS) Kamaz +0:18
- Shibalov (RUS) Kamaz +1:16
- Macík (CZE) Iveco +1:42
- Karginov (RUS) Kamaz +3:28
Celkově:
- Sotnikov (RUS) Kamaz 11:47:11
- Viazovich (BLR) Maz +16:56
- Shibalov (RUS) Kamaz +23:01
- Macík (CZE) Iveco +26:00
- Loprais (CZE) Praga +36:34
Také Motor MAX fandí našim závodníkům na Dakaru.
Kompletní výsledky viz zde.
https://www.dakar.com/en/rankings
Zdroj a foto – týmy